Rusko dnes oznámilo zrušení slevy na plyn, kterou poskytlo Ukrajině výměnou za používání vojenské základny na Krymském poloostrově, vyplývá ze sdělení mluvčího ruského prezidenta. Podle ruského premiéra Dmitrije Medveděva by Ukrajina měla Rusku v této souvislosti vrátit 11 miliard dolarů. Celkově prý Kyjev Moskvě dluží ještě o pět miliard dolarů víc. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu novinářům řekl, že zdvojnásobením ceny Rusko trestá Ukrajinu za její evropskou volbu. Země podepsala politickou část asociační dohody s EU.
Slevu ve výši 100 dolarů na tisíc metrů krychlových plynu obě země dojednaly v dubnu 2010 v ukrajinském Charkově. Ukrajina tehdy slevu "vyměnila" za prodloužení pronájmu sevastopolské vojenské základny Rusku.
S připojením Krymu k Rusku "již představa snížení ceny za plyn poskytnutá Ukrajině za základnu Černomořské flotily neexistuje," sdělil dle AFP listu Vedomosti mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov. "Flotila v současnosti již de jure nemá základnu na Ukrajině, ale na území ruského regionu," uvedl také dle AFP.
Ukrajinský premiér Jaceňuk, který krátce před ruským oznámením podepsal v Bruselu politickou část asociační dohody s EU, zdůraznil, že Evropa musí řešit otázku energetické bezpečnosti a diverzifikace. "Rusko porušilo všechny dohody a smlouvy podepsané mezi Ukrajinou a Ruskem," poznamenal. Ukrajina podle Jaceňuka proto potřebuje urgentně vyřešit například spuštění zpětného toku plynu z EU na Ukrajinu.
Je podle něj zásadní, aby Evropa mluvila jedním a silným hlasem a nedovolila nikomu, včetně Ruska, využívat energii jako "novou nukleární zbraň".
Ruský premiér uvedl, že ujednání z Charkova je "předmětem vypovězení", což Rusku dává právo žádat po Ukrajině peníze zpět soudní cestou. Celkově podle ruského premiéra Ukrajina Rusku dluží 16 miliard dolarů. Vedle zmíněných 11 miliard dolarů zahrnuje tato částka nedávnou půjčku tří miliard dolarů v podobě ruského nákupu eurobondů, a zhruba dvě miliardy dolarů, které Kyjev dluží ruskému plynárenskému monopolu .
Rusko tento měsíc již jednu slevu na plyn Ukrajině zrušilo. V tomto případě šlo o dodatečnou třicetiprocentní slevu na dodávky zemního plynu, kterou Gazprom poskytoval v rámci prosincové dohody. Gazprom ale 4. března oznámil, že se ji od příštího měsíce rozhodl zrušit. Poté, co Ukrajina o obě slevy přijde, bude muset platit 480 dolarů za tisíc metrů krychlových plynu, naznačily listy Vedomosti a Kommersant. V Evropě by to byla jedna z nejvyšších cen. Ukrajina přitom nemá daleko ke státnímu bankrotu, podotýká AFP.
Rusko-ukrajinské vztahy týkající se dodávek plynu jsou důležité pro Evropu, která dovozem ruského plynu pokrývá zhruba čtvrtinu své poptávky po této strategické surovině. Střety mezi Kyjevem a Moskvou způsobily vážné narušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy v letech 2006 a 2009.
Horní komora ruského parlamentu dnes ratifikovala smlouvu o připojení Krymu k Ruské federaci. Pro schválení dokumentu se vyslovilo všech 155 poslanců Rady federace přítomných při hlasování. Ve čtvrtek smlouvu schválila Státní duma, dolní parlamentní komora. V platnost dokument o připojení Krymu k Rusku vstoupil dnes po podpisu prezidenta Vladimira Putina, jímž byl legislativní proces začlenění poloostrova do Ruské federace dokončen.
Obě komory ruského parlamentu tak splnily závazek, že proceduru připojení ukončí v maximálně krátké době. Spolu se smlouvou o připojení Krymu k Rusku poslanci Státní dumy i Rady federace přijali ústavní zákon, kterým se počet členů Ruské federace rozšiřuje z dosavadních 83 na 85. Kromě samotného Krymu se novým subjektem federace stává i město Sevastopol, které má stejně jako Moskva nebo Petrohrad zvláštní status.
Rada federace rovněž přijala zvláštní prohlášení k sankcím, které na několik dalších ruských činitelů ve čtvrtek uvalily Spojené státy a Evropská unie. Krok Západu horní komora označila za "bezpříkladný akt politického vydírání a snahu potrestat Rusko za prosazování nezávislé zahraniční politiky".
Stejně jako poslanci Státní dumy, i poslanci Rady federace dnes doporučili Washingtonu, aby na sankční seznam zařadil všechny zastupitele, kteří připojení Krymu podpořili.
Ze všech ruských zastupitelů se proti záboru poloostrova postavil jen poslanec dolní komory Ilja Ponomarjov, který ve čtvrtek připojení Krymu označil za hrubou politickou chybu. Část jeho kolegů podle dnešních zpráv ruských médií požadovala, aby byl Ponomarjov zbaven poslaneckého mandátu. Vedení sněmovny návrh odmítlo s tím, že poslanec nemůže být za veřejné vyjádření svého názoru nijak postižen.
Ruská centrální banka je připravena podpořit ruskou banku Rossija, kterou zahrnuje nejnovější kolo amerických sankcí. Opatření Spojených států ale podle ní na finanční stabilitu banky nemají žádný významný dopad. Šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím podle agentury AP sdělil, že si v Rossiji otevře účet.
Klienti Rossije a další ruské banky dnes zjistili, že nemohou platit některými svými bankovními kartami. Společnosti Visa a Mastercard totiž klientům těchto bank přestaly poskytovat služby pro platební transakce. "Pokud to bude nutné, budou přijata příslušná opatření na podporu této úvěrové instituce a spolehlivou ochranu zájmů jejích vkladatelů a věřitelů," uvedla podle Reuters ruská centrální banka v prohlášení.
Prezident USA Barack Obama ve čtvrtek ohlásil sankce proti dalším 20 prominentům ruského režimu, kteří mají podíl na událostech na Krymu. Na sankčním seznamu se tak objevilo jméno kremelského bankéře Jurije Kovalčuka, který ovládá banku Rossija, bratrů Borise a Arkadije Rotenbergových, kteří jsou spojováni s velkými kontrakty souvisejícími s plynovody a se zimními olympijskými hrami v Soči.
Je na něm také jméno Gennadije Timčenka, který vlastní 63 procent v ruské skupině Strojtransgaz. Strojtransgaz se podílel na příklad na vybudování plynovodu Gazela, který začíná v ČR na Mostecku. Skupina stojí také v čele konsorcia, které podle zdrojů Reuters získá kontrakt o hodnotě 3,5 miliardy eur na vybudování části plynovodu South Stream na území Bulharska. Oznámení o získání kontraktu bylo prý odloženo na příští týden.
Banku Rossija, 15. největší banku v Rusku s aktivy za 12 miliard dolarů, označují američtí činitelé za "osobní banku vysokých představitelů Ruské federace". Prezident Putin ruské centrální bance nařídil, aby pomohla jejím klientům. Popřel přitom, že by sám měl v tomto finančním domě účet. V pondělí si ho ale otevře a nechá si tam prý posílat plat, citovala jej AP.
Rossija oznámila, že velké americké karetní společnosti Visa a MasterCard přestaly bez upozornění poskytovat služby pro platební transakce klientů. Podobnému kroku ze strany amerických institucí čelí i ruská banka SMP, jejímiž spolumajiteli jsou sourozenci Rotenbergovi, miliardáři a Putinovi přátelé z dětství.
SMP je 40. největší bankou v Rusku s aktivy o hodnotě pět miliard dolarů. Kroky obou karetních společností označila za "nelegitimní", protože sankce se samotné banky na rozdíl od jejích majitelů netýkají.
(Zdroj: Reuters, Interfax, čtk, AP, AFP)
Vše k tématu konfliktu na Ukrajině sledujte na odkaze níže:
