Nový šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes představí v EP, investory dychtivě očekávaný, stimulační balíček na podporu evropské ekonomiky. Celkový objem investičního balíku by se měl pohybovat ve výši 300 mld. EUR a jeho administraci by měla mít na starosti Evropská investiční banka (EIB). Očekává se, že fond začne rozdělovat prostředky od poloviny příštího roku.
Evropská ekonomika se od krize potýká se slabým růstem, vysokou nezaměstnaností, zadluženými státními financemi a balancuje na hraně deflace. Ani mimořádně uvolněná politika ECB zatím na této situaci nic nezměnila a sílí spekulace, že ECB by mohla v průběhu příštího roku začít nakupovat státní dluhopisy a odstartovat program QE. Prezident ECB Draghi navíc minulý týden prohlásil, že je zapotřebí zvýšit inflaci a to co nejdříve, což posiluje úvahy o zavedení QE v EMU.
Největší překážkou růstu v E(M)U je nízká úroveň investic, která stále nedosáhla předkrizové úrovně. Junckerův balíček by měl proto investice nastartovat a v kombinaci s uvolněnou politikou ECB přispět z oživení hospodářského růstu na starém kontinentu.
Finanční prostředky do „evropského investičního fondu“ by měly přitéci z EIB a rozpočtu EU. Fond cílí primárně na podnikatelské projekty v soukromém sektoru (tedy ne na vládní infrastrukturní stavby, jak bylo v minulosti obvyklé).
Komentář analytika
Úspěch Junckerova investičního balíku bude záležet hlavně na struktuře a zdrojích oněch 300 miliard. Za tímto číslem se totiž neskrývají pouze nové peníze. To znamená, že nepůjde v plné míře o navýšení rozpočtů, ale z části pouze o přesun prostředků v rámci současných rozpočtů směrem k investicím, plus soukromé investice. Dalším důležitým aspektem je potom rozložení v čase, daná částka totiž pravděpodobně bude rozmělněna do několika let. Dá se říci, že čím větší nové zdroje a čím kratší časový horizont, tím větší by byla podpora pro ekonomiku a tím lépe by finanční trhy plán přijaly, říká analytik Patria Finance Tomáš Vlk.