Bývalý šéf americké centrální banky (Fed) Alan Greenspan předpokládá, že silně zadlužené Řecko bude muset odejít z eurozóny. Greenspan v rozhovoru s BBC rovněž prohlásil, že si nedokáže představit, kdo by mohl být ochoten poskytovat další půjčky na podporu řecké ekonomiky.
Nová řecká vláda vedená levicovým premiérem Alexisem Tsiprasem nyní usiluje o změnu podmínek mezinárodního záchranného programu. "Nemyslím si, že se to vyřeší bez odchodu Řecka z eurozóny," řekl Greenspan, který stál v čele Fedu v letech 1987 až 2006.
Řecký ministr financí Janis Varufakis dnes podle agentury Reuters prohlásil, že pokud bude Řecko nuceno eurozónu opustit, budou ho nevyhnutelně následovat další země. Dodal, že řešení dluhových problémů Řecka musí být součástí odmítnutí úsporné politiky v celé eurozóně. Vyzval rovněž k vytvoření rozsáhlého investičního programu financovaného Evropskou investiční bankou.
"Euro je křehké. Je to jako při stavění domečku z karet. Když vytáhnete řeckou kartu, ostatní se zřítí," řekl Varufakis. Dodal, že eurozóně hrozí rozklad, pokud se nepostaví čelem ke skutečnosti, že Řecko i další země nejsou schopny za současných podmínek splácet své dluhy.
"Kdo přijde na řadu po nás? Portugalsko? Co se stane, když Itálie zjistí, že není možné zůstat ve svěrací kazajce úspor?" prohlásil řecký ministr. "Nic si nenamlouvejme, dluhová situace Itálie je neudržitelná," řekl rovněž. To vyvolal ostrou reakci ze strany italského ministra financí Piera Carla Padoana, který Varufakisovy výroky označil za nepatřičné.
Varufakis již ve čtvrtek uvedl, že Řecko žádá mezinárodní věřitele o překlenovací podpůrný program do konce května, aby mělo čas na vyjednání nových podmínek spolupráce. Především Německo však trvá na tom, aby Řekové splnili to, k čemu se v minulosti zavázali.
"Domnívám se, že (Řecko) nakonec opustí (eurozónu)," prohlásil Greenspan. "Je pouze otázkou času, kdy všichni pochopí, že odchod představuje tu nejlepší strategii," dodal. Upozornil, že si nedokáže představit způsob pokračování eura, pokud nedoje k politické integraci členských zemí eurozóny.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.
Zdroj: ČTK