Když na přelomu let 1977 a 1978 tehdejší americký prezident Jimmy Carter v Teheránu slavil příchod Nového roku, tak svůj přípitek uvedl následujícími slovy: “Írán je díky skvělému šáhovu vedení ostrovem stability v jednom z nejneklidnějších regionů na světě.” Patrně není třeba dodávat, že dobré vztahy obou zemích nevydržely příliš dlouho. Takzvaná íránská islámská revoluce z roku 1979, vyhnání šáha a nástup Ajatolláha Chomejního k moci, měly za následek mimo jiné i uvalení ekonomických sankcí ze strany USA. Nejen to, sporný íránský jaderný program - podle Íránu mírový, podle kritiků má za cíl vývoj jaderné zbraně - nakonec přiměl Evropskou unii k připojení se k sankcím a v roce 2012 EU zakázala dovoz íránské ropy.
Proč tato velice krátká exkurze do historie vztahů západních zemí s Íránem? Pozorovatelům dění na trhu s ropou je důvod patrně zřejmý. Jednání zástupců šestice světových mocností a Íránu o sporném jaderném programu, která skončila minulý týden, možná přinesla kýžený a dlouho očekávaný průlom. Je sice pravda, že komentáře zaznívající z obou stran v posledních dnech naznačují, že cesta ke konečné dohodě zdaleka není bez překážek. Naděje na zlepšení vzájemných vztahů Západu a Íránu jsou ale velké, což konec konců dokumentují i komentáře amerického prezidenta Obamy.
Připomeňme, že dohoda přitom přichází v době, kdy se cena ropy v důsledku rychlého růstu produkce a pomalého růstu spotřeby propadla na šestiletá minima. Načasování je o to zajímavější, že ve druhé polovině letošního roku by měl být již znát vliv nízkých cen ropy na její produkci v USA. Na její vývoj se přitom v současnosti soustředí většina investorů. Pomalejší růst těžby “ropy z břidlic” má významně přispět k vyrovnání tržní bilance a tím pádem i k následnému růstu cen ropy.
Pokud však v dalších jednáních s Íránem půjde vše podle plánu, tak se ve druhé polovině roku může na trhu denně objevit asi o půl miliónu barelů íránské ropy více než nyní. Shodou okolností jde zhruba o stejné množství, které odpovídá očekávanému zpomalení růstu produkce v USA. Z nízkých cen ropy se tak nakonec možná budeme moci radovat déle, než se původně zdálo.
Petr Báča
Pozice: makroekonomický analytik
Makroekonomický analytik v ČSOB, kam nastoupil krátce poté, co dokončil studium na VŠE v Praze. Část studia strávil na Norwegian Business School v Oslu.
Témata: komoditní trhy se zaměřením na ropu a základní, resp. drahé kovy.