V Bruselu dnes ministři financí eurozóny opět jednají o řešení řeckého dluhu. Výměna hotovosti za reformy je však stále v nedohlednu a pesimismus investorů se dnes odrazil i na evropské é měně, která oslabila vůči dolaru. Tlak na vládu řeckého premiéra Alexise Tsiprase sílí a to nejen proto, že Řecko do zítra musí splatit Mezinárodnímu měnovému fondu 750 milionů eur. Riziko, že Řecko nedodrží své závazky a bude nuceno opustit eurozónu, stále přetrvává. Jednání postupují velmi pomalu a věřitelé nepředpokládají, že na dnešním schůzi euroskupiny dojde k rozhodující dohodě. Atény na druhé straně doufají v pozitivní výstup z dnešních rozhovorů. Neshody mezi Řeckem a jeho věřiteli přetrvávají hlavně v otázkách rozpočtu, škrtů v penzijním systému a větší flexibility trhu práce. Tato témata tak stále maří šanci na to, že Řecko získá poslední díl záchranné pomoci ve výši 7,2 miliardy eur. Aby tyto prostředky věřitelé uvolnili, muselo by dojít k dohodě do konce května.
Přestože experti předpokládají, že Řecko zítra dostojí svým závazkům vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, přiznávají, že na trzích se objevují náznaky, že stále více investorů zaujímá pozice pro případ Grexitu. Se zdlouhavými jednáními tak roste vlna pesimismu ohledně Řecka, která tu ještě před měsícem vůbec nebyla. Ani přední představitelé, kteří se účastní dnešního zasedání euroskupiny v Bruselu zrovna optimismem nehýří a neočekávají zásadní průlom.
Za vším stojí politika aneb Putin se nemůže dočkat Grexitu
Podle Ewalda Nowotnyho, tvůrce měnové politiky Evropské centrální banky je však otázka kolem Řecka spíše politickou než ekonomickou záležitostí. Důvodem proč jsou věřitelé stále trpěliví ,neustále s Řeckem jednají a snaží se dojít k nějakému kompromisu mohou tak být politické zájmy spíše než ekonomika. To potvrzuje i globální investor Marc Faber. Ten se domnívá, že Evropa nikdy nedopustí, aby Řecko opustilo eurozónu už jen proto, aby předešla ruskému vlivu ve Středomoří. Jak dnes proslule pesimistický ekonom prohlásil pro CNBC, pokud by skutečně došlo k odchodu Řecka z eurozóny, NATO v čele se Spojenými státy má velké obavy, že Rusko naváže bližší vztahy ve Středomoří. Řecko je všeobecně vnímáno jako brána do Středozemí a zároveň klíčová základna NATO na Balkáně.
Úterní splátka Mezinárodnímu měnovému fondu je pouze malou částí mnohamiliardového dluhu, pokud Řecko nebude v budoucnu schopno dostát těmto závazkům, šance na Grexit, neboli vystoupení Řecka z eurozóny, jsou podle mnoha ekonomů vysoké. Faber upozornil, že pokud se tak stane, bude se moci ruská flotila přesunout z Černého moře do Středozemí. Ruska okupace Krymu a invaze na Východní Ukrajinu toto umožňuje díky blízkosti Černého moře a Grexit by podle Fabera mohl Putinovi poskytnout ideální příležitost tak učinit.
Obavy o silnější vazby mezi Řeckem a Ruskem podtrhla dubnová návštěva řeckého premiéra v Moskvě, kde Tsipras odsoudil protiruské sankce. Putin na této schůzce údajně slíbil Řecku finanční pomoc výměnou za to, že se stane hostitelem plynovodu z Ruska do Evropy. Řecko tak má o čem přemýšlet. Vzhledem k tomu, že Evropa se snaží omezit energetickou závislost na Rusku, tlačí USA na Řecko, aby této nabídce odolalo a místo toho podpořilo projekt západního plynovodu, který by spojil Evropu s Ázerbájdžánem. Pro Řecko, které je na štíru s hotovostí je ovšem ruská nabídka přinejmenším lákavá a množí se hlasy, že Evropská unie má důvod k obavám ohledně vztahů mezi Aténami a Moskvou. Politický analytik Nomury Alastair Newton již v březnu uvedl, že očekává pokračování ruských provokací, území NATO nevyjímaje.
Bankovní krize, frustrace a dnešní řecká očekávání
Zítřejší platba Mezinárodnímu měnovému fondu by měla být podle dnešních slov nejmenovaného představitele řecké vlády pro televizi CNBC jistá. Dále uvedl, že dnes počítá s nějakou formou dohody. Podle tohoto zdroje by Řecko mělo být schopno v červnu splatit i další závazky MMF v celkové výši zhruba 1,5 miliardy eur. Představitelé řecké vlády od dnešních jednání očekávají přechodnou dohodu, která zemi pomůže s likviditou a umožní veřejnému sektoru krátkodobé půjčky.
Řecký bankovní systém je v krizi. Potom, co řecká vláda nebyla schopna dodržet podmínky záchranného programu, byly řecké banky odříznuty od přímého financování ECB a spoléhají se výlučně na pomoc s pohotovostní likviditou od Řecké centrální banky. Pokud Řecko opustí eurozónu, čeká nás chaos. Nedodržení závazků vůči MMF by rozhodně nebylo pro Řecko dobré, ale možná by to bylo podstatně lepší než nesplacení dluhů euroskupině. Výpadek pomoci ECB řeckým bankám by pro Řecko znamenal skutečně vážný problém.
Jak dnes uvedl slovenský ministr financí, pocit z dnešních jednání se dá dobře popsat slovem frustrace. Existuje totiž stále diametrální rozdíl mezi tím, co řečtí představitelé říkají v Bruselu a co dělají doma v Aténách. Jak se ovšem zdá, pokud si premiér Tsipras a jeho vláda chtějí v této zoufalé situaci udržet přístup k poslední tranši záchranné pomoci věřitelů, bude se chtě nechtě navzdory svému ani úspornému vládnímu programu muset uskromnit.
Zdroj: Reuters, CNBC, BBG