Američané už v úterý rozhodnou o novém složení Kongresu ve volbách, které mohou zásadně ovlivnit poslední dva roky druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jaká témata jsou pro Američany nejdůležitější? Jaké šance mají demokraté na ovládnutí nejen Sněmovny reprezentantů, ale i Senátu? A jak moc může Trumpovo vládnutí po zbytek mandátu oslabit?
Republikáni sice nyní ovládají obě komory Kongresu, jejich většina je ovšem těsná a podle průzkumů je šance, že podle očekávání ztratí nejen Sněmovnu reprezentantů, ale také Senát. Aby se tak stalo a demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami, potřebují získat čistý zisk čtyř mandátů ve Sněmovně i Senátu. Republikáni před volbami drží ve Sněmovně většinu 218 ku 214 mandátům, zatímco v Senátu to je 53:47.
Národní průzkumy ukazují, že demokraté mají v tzv. generic ballot, tedy otázce, kterou stranu by voliči podpořili v kongresových volbách, náskok zhruba devět až 12 procentních bodů. Poslední průzkum Reuters/Ipsos z 26. října přisoudil demokratům podporu 47 procent voličů proti 36 procentům republikánů. Po započtení preference nerozhodnutých respondentů se náskok pohyboval kolem devíti bodů.
Tak výrazný rozdíl zpravidla stačí na převzetí kontroly nad Sněmovnou reprezentantů. Většina analytických modelů proto považuje demokratické vítězství v dolní komoře za velice pravděpodobný scénář. Některé projekce jim dávají dokonce více než 90procentní šanci na zisk většiny.
Vyrovnaný Senát
To boj o Senát je jiný příběh. Očekává se těsný boj, v němž bude rozhodovat jen několik klíčových států. Nejvíce ohrožená republikánská křesla jsou v Texasu, Ohiu, Iowě a Maine. Naopak Georgia a Severní Karolína se v posledních týdnech posunuly více směrem k demokratům. Pokud by demokraté získali z Texasu, Ohia, Iowy a Maine tři až čtyři křesla, mohli by Senát ovládnout oni.
V Texasu republikáni tradičně vyhrávají, vítěznou šňůru by ale mohl ukončit demokratický kandidát James Talarico. Ten podle posledního průzkumu New York Times/Siena vede až o sedm procentních bodů nad republikánem Kenem Paxtonem, zatímco některá konzervativnější měření hovoří o remíze. Demokraté každopádně cítí velkou šanci: v Texasu investovali rekordní prostředky a věří, že rostoucí městské oblasti kolem Dallasu, Houstonu a Austinu mohou rozhodnout v jejich prospěch.
Mezi nejohroženější republikánská křesla patří také Ohio, kde se rozhoduje o mandátu, který po odchodu viceprezidenta J. D. Vance obsadil Jon Husted. Demokraté vsadili na bývalého senátora Sherroda Browna, jemuž poslední průzkumy přisuzují vedení zhruba o dva až pět procentních bodů.
Velmi těsně vypadá také souboj v Iowě, kde republikánská kongresmanka Ashley Hinsonová bojuje s demokratem Joshem Turekem. Průměry průzkumů ukazují prakticky remízu. Poslední sondáže dávají jednou náskok republikánce, podruhé demokratovi, většinou však pouze o jeden až dva procentní body.
V Maine bojuje za republikány úřadující senátorka Susan Collinsová proti demokratickému bývalému předsedovi senátu za Maine Troyi Jacksonovi. Zatímco starší průzkumy ukazovaly vyrovnaný souboj, nejnovější měření NYT/Siena a University of New Hampshire přisuzují Jacksonovi náskok šest až devět procentních bodů.
Co může Trump ztratit?
Výsledek voleb je de facto Trumpovým referendem. Prezidentova popularita se podle již zmíněného průzkumu Reuters/Ipsos pohybuje kolem 31 až 32 procent, což jsou nejnižší hodnoty za dobu jeho současného mandátu.
Pokud by demokraté získali kontrolu nad Sněmovnou, získali by tím mj. vedení ve výborech, možnost svolávat vyšetřování a předvolávat představitele administrativy. Mohli by tak výrazně zkomplikovat fungování Bílého domu a zesílit dohled nad prezidentovou politikou.
Trump by si sice ponechal právo veta, rozsáhlé pravomoci v oblasti zahraniční a celní politiky a exekutivní pravomoci, jeho legislativní agenda by se však prakticky zastavila. Jakýkoliv nový zákon totiž musí schválit obě komory Kongresu, takže demokratická Sněmovna by mohla většinu republikánských návrhů jednoduše zablokovat ještě před hlasováním.
V případě demokratického ovládnutí obou komor by pak byl tlak na administrativu ještě silnější. V takovém případě by se daly očekávat ostré spory o federální rozpočet, dluhový strop či financování vlády. Objevit se mohou i komplikace při potvrzování Trumpových nominací na členy vlády, vysoce postavené úředníky nebo soudce.
Ekonomika válcuje ostatní témata
Na rozdíl od předchozích volebních cyklů nehrají prim migrace nebo kulturní témata. Prakticky všechny významné průzkumy ukazují, že hlavní starostí Američanů jsou životní náklady a ekonomická situace.
Podle průzkumu AP-NORC z 22. října považuje snižování životních nákladů za jednu z nejvyšších priorit nadcházejícího volebního období osm z deseti voličů. Vysoké ceny pohonných hmot, bydlení a potravin patří mezi hlavní důvody současné nespokojenosti voličů. Polovina respondentů v průzkumu Reuters/Ipsos uvedla, že rozhodující otázkou je pro ně právě životní úroveň a náklady na život.
Dalšími významnými tématy jsou zdravotní péče a konflikt s Íránem, kde až sedm z deseti voličů v průzkumu AP-NORC tvrdí, že by to mělo být hlavním zaměřením.
Výrazně méně voličů, asi čtyři z deseti, chce, aby Kongres učinil vyšetřování Trumpovy administrativy vysokou prioritou. Jen asi dva z deseti pak chtějí, aby Kongres upřednostnil podporu agendy republikánského prezidenta.
Kdy budou známé výsledky?
Hlasování proběhne v úterý 3. listopadu. První volební místnosti se začnou uzavírat večer amerického času, tedy v noci na středu středoevropského času.
Výsledek boje o Sněmovnu může být známý poměrně rychle, nicméně u Senátu – v případě, že budou rozdíly skutečně těsné – se bude dlouze sčítat korespondenční hlasování a konečné rozložení sil v Kongresu nemusí být známé ani během volební noci.
Obrázek vygenerován v AI.