Aktualizováno Oficiálně odstartoval dvouletý proces vyjednávání podmínek odchodu Británie z Evropské unie, jejímž členem se ostrovní království stalo v roce 1973. Britům nyní půjde o udržení přístupu na evropský trh, EU zase bude mít zájem na zaručení „čtyř základních svobod“ jednotného trhu, především pohybu osob.
Dnes před půl druhou evropského času britský velvyslanec při EU předal předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis podepsaný britskou premiérkou Theresou Mayovou. Tusk převzetí potvrdil agentuře Reuters. V dokumentu, který konzervativní předsedkyně vlády podepsala už včera a jenž za přísných bezpečnostních opatření dopravil do Bruselu vládní kurýr, Mayová podle článku 50 Lisabonské smlouvy oficiálně zpravuje Evropskou radu o záměru země z unie vystoupit.
Předseda EK Tusk přebírá dopis aktivující čl. 50 #Brexit pic.twitter.com/SO5R5BTvhw
Startuje tak dvouleté vyjednávací období, během kterého se Británie bude muset dohodnout se zbytkem unijní sedmadvacítky a Evropským parlamentem na podmínkách odchodu. To je vzhledem ke komplexnosti vzájemných vztahů, hlavně obchodních, šibeniční termín. I když se Mayová ve svém klíčovém projevu v lednu dušovala, že „žádná dohoda s EU je horší než špatná dohoda,“ diplomatické zdroje i poslední vyjádření představitelů britské vlády naznačují, že Whitehall chápe, že bude muset Bruselu v některých věcech ustoupit.
Dojde na zpřetrhání vazeb?
V případě nedosažení dohody by totiž ostrovní království zpřetrhalo ekonomické vazby se zbytkem kontinentu a jeho celní a obchodní podmínky styku s Evropou by se začaly řídit pravidly Světové obchodní organizace, které nejsou ani pro jednu stranu tak příznivé, jako současná dohoda o Evropském jednotném trhu. To by zřejmě způsobilo masivní stěhování byznysu ze Spojeného království na kontinent za větším trhem.
Přístup na evropský trh tak bude hlavním vyjednávacím trumfem v ruce sedmadvacítky, která se bude zřejmě snažit zachovat nedělitelnost „čtyř základních svobod“ Evropského jednotného trhu, tedy kromě pohybu zboží, služeb a kapitálu také pohyb osob. Právě kontrola imigrace však byla pro Brity jedním z největších témat kampaně a argumentem, proč pro brexit hlasovat.
S finální podobou dohody o odchodu Spojeného království z EU budou muset souhlasit všechny země sedmadvacítky, včetně středoevropských zemí, které mají na zachování volného pohybu osob vzhledem k velkému počtu svých občanů v Británii obzvláště velký zájem. Doma zase bude Mayové vyjednávání zřejmě komplikovat separatismus skotských nacionalistů, kteří si spíše přáli v EU zůstat a brexit vnímají jako argument pro další referendum o nezávislosti.
Mayová před parlamentem potvrdila své záměry
V dnešním projevu před dolní komorou britského parlamentu, krátce po interpelacích, Mayová vyzvala zemi k jednotě a potvrdila svůj záměr vyjednat ambiciózní obchodní dohodu s EU. Části jejího projevu, konkrétně ty, kde premiérka eufemisticky zmiňovala výzvy, kterým bude vláda při vyjednávání čelit, nebo kde vyzdvihovala volný obchod, se setkaly s posměchem z řad opozice, zejména skotských nacionalistů.