Desetina evropských firem s operacemi v Británii se chce kvůli brexitu stáhnout ze země. A třetina evropských firem očekává, že kvůli britskému "sbohem" Evropské unii sníží své investiční výdaje. Vyplývá to z průzkumu UBS mezi firmami z eurozóny. Žádost o rozvod Británie s Evropskou unií podá britská premiérka Theresa Mayová 29. března.
Následovat budou dva roky pravděpodobně velmi složitých jednání, ve kterých budou proti sobě stát dvě hlavní koncepce: Na straně Británie, která je šestou největší ekonomikou na světě, to bude nutnost udržet vztahy se svými hlavními obchodními partnery a neohrozit pověst Londýna jako hlavního regionálního, potažmo jednoho z hlavních finančních center světa. Na straně unijního bloku přesvědčení, že Británie by z brexitu neměla profitovat.
Libra po dnešním oznámení přechodně obrátila směr a klesla až o 0,2 procenta, aby se na páru s americkým dolarem postupně vrátila "na své", tedy zhruba k 1,2390 GBPUSD. Ráno se ovšem libra dotkla až 1,2436 a byla nejvýše za poslední měsíc. Vývoj měnového páru zachycuje graf níže: Prudký pokles nastal po britském referendu o budoucnosti Británie v EU loni v červnu:
Souboj s časem
Britskou premiérku nyní zřejmě čeká souboj s časem. Na dojednání podmínek má čas do konce roku 2018. Pokud se jí „nejlepší možné“ obchodní podmínky pro Británii uhrát nepodaří, mohl by být odchod z EU pro Británii hodně hořký. Pro podniky by to mohlo znamenat vyšší obchodní cla, ale také nejistotu, kterou trhy obecně moc rády nemají. Je otázkou, s jak velkorysými podmínkami pro Británii nakonec unijní lídři přijdou. Někteří z nich by mohli sdílet obavy, že přílišná šlechetnost může podnítit kampaně proti členství v EU i v jiných státech nynější osmadvacítky. Jenom výstupní poplatek, o kterém by se mělo jednat v první fázi rozhovorů, se odhaduje na až 60 miliard eur, napsal Bloomberg.
Švýcarská banka UBS svůj průzkum uskutečnila od 10. ledna do 13. února, tedy více než měsíc předtím, než mluvčí Mayové o datu aktivace klíčového článku 50 coby spouštěče výstupních jednání informoval. Osloveno bylo 600 podniků různých velikostí a z různých sektorů vybraných tak, aby reprezentovaly evropský trh. Z těchto firem má 74 procent operace v Británii. Z nich desetina uvedla, že plánuje přemístit své kapacity z Británie a 31 procent odpovědělo, že přesunou velkou část aktivit. Pětina neplánuje přemístit své kapacity. Tři procenta chtějí své operace v Británii zvýšit:
Na úrovni jednotlivých členských států EU mají největší chuť redukovat svoje aktivity na ostrovním trhu francouzské firmy a poté ty španělské.
Destinace střední Evropa?
Vůle přesunout svoje aktivity jinam je patrnější spíše u korporací než u menších firem. Země eurozóny jsou přitom nejvíce preferovanou novou destinací pro přesun aktivit u téměř poloviny všech respondentů. Země střední a východní Evropy jsou preferovanou destinací pro 30 procent z nich.
Dalším sledovaným kritériem byly investiční plány. Více než polovina oslovených firem nečeká, že by brexit jejich investiční plány změnil. Dalších 24 procent však očekává, že své investice "trochu" sníží. Osm procent chce investice snížit "výrazně". Z těch firem, které uvedly, že upraví své investiční plány, to chce 39 procent z nich učinit v příštích šesti až 12 měsících. Zhruba 17 procent firem uvedlo, že tak učiní okamžitě.
Zdroje: ČTK, Business Insider, Patria.cz, Bloomberg