Od konce minulého roku jsem potěšen tím, jak se vyvíjí globální ekonomika a zejména situace v rozvíjejících se zemích. Poslední data z Číny jsou nad očekávání silná, i když to zase není tak překvapivé, pokud vezmeme v úvahu, že vláda stále směruje celou ekonomiku tam, kam se jí zlíbí. Dobrým dojmem působí rovněž eurozóna. I já jsem měl obavy ohledně jejího posunu k populismu, který by mohl být značně destabilizující. S ohledem na vývoj v Nizozemí a Španělsku se zdá, že toto riziko pokleslo. Itálie si stále vládnout neumí, ale to není žádná velká změna a navíc tato země chce i nadále zůstat v eurozóně i EU, píše Ed Yardeni z Yardeni Research.
Následující obrázek ukazuje vývoj maloobchodních tržeb (vyjma prodeje automobilů a motocyklů) v celé eurozóně a největších zemích této měnové unie. Maloobchodní tržby v eurozóně se v únoru dostaly na nová maxima, hodně tomu napomohli spotřebitelé ve Francii a Německu. Italové a Španělé za nimi naopak znatelně zaostávají.
Podívejme se na některé další indikátory vývoje globální ekonomiky. Ceny průmyslových kovů měřené indexem CRB se minulý týden dostaly na nejnižší úroveň od počátku ledna. Ve srovnání se dnem dosaženým na konci roku 2015 leží ale stále o více než 26 % výš. Trend tedy zůstává i nadále pozitivní, překvapivé je ovšem to, že současná slabost na trhu komodit přišla i přesto, že Čína zveřejňuje nad očekávání dobrá ekonomická data.
Pokud vezmeme v úvahu sílu PMI v Německu a Francii, neměly by mít ceny komodit další velký prostor pro pokles. V USA je vývoj trochu rozdílný, PMI výrobního sektoru klesá z vrcholu dosaženého v lednu a to samé platí o PMI ve službách. Stále se sice pohybujeme v oblasti hodně silných hodnot, ale celkově se zdá, že „zvířecí pudy“, které táhly trhy nahoru po amerických prezidentských volbách, se vracejí zpět do svých klecí.
Průmyslová produkce v USA, Kanadě, eurozóně i Japonsku míří nahoru a dokonce se zdá, že dna bylo dosaženo i v Brazílii. Mexiko se drží na vysokých úrovních průmyslové výroby i přes všechna varování a drsné řeči ze strany prezidenta Trumpa. Průmyslová produkce 34 zemí OECD se nyní nachází téměř na úrovni rekordních hodnot z ledna 2008. Skutečná i očekávaná inflace míří v poslední době směrem dolů a to naznačuje, že v globální ekonomice nedochází k přehřívání. Očekávaná inflace měřená na základě vývoje na trhu amerických vládních obligací a trhu TIPS klesla z lednových 2,08 % na současných 1,84 %.
Analytici od minulého roku znatelně zvýšili svá očekávání krátkodobého růstu tržeb firem obchodovaných v USA. Zatímco na konci roku čekali 2,3% růst, nyní dosahuje 6,3 %. Ještě větší byly změny u očekávaných zisků. U nich se předpokládaný růst posunul z 6,2 % na 13,7 %. Dlouhodobý očekávaný růst zisků nyní dosahuje 12,5 %, což je nejvyšší hodnota od září 2011.
Lépe vypadají i indikátory vývoje globálního obchodu a není tak divu, že ceny akcií rozvíjejících se trhů měřené indexem Emerging Markets Asia MSCI jsou za poslední rok o 29 % silnější. I ekonomové MMF zvyšují svá očekávání. Nyní hovoří o tom, že by globální ekonomika měla růst 3,5% tempem a pokud k tomu skutečně dojde, půjde o nejrychlejší tempo růstu za posledních pět let. Pro příští rok čeká MMF globální růst ve výši 3,6 %. U vyspělých ekonomik nyní počítá s 2% růstem jak v roce letošním, tak příštím. Za největší hrozbu ekonomové MMF považují protekcionismus, který by omezil mezinárodní obchod a brzdil mezinárodní tok kapitálu.