Růst mezd v české ekonomice zrychluje, nicméně nejde o žádné drama. V průměru se v prvním čtvrtletí průměrná mzda, kterou většina lidí nikdy neviděla, zvýšila meziročně o 5,3 %, což v reálném vyjádření znamená nárůst kupní síly o 2,8 %.
V relativním srovnání si nejvíce polepšili zaměstnanci odvětví ubytování a stravování. Těm se mzdy navýšily o téměř 12 %, nicméně tím hlavním hybatelem nebyl ani tak boom tohoto odvětví po zavedení EET, ale zvýšení minimální mzdy hojně využívané právě v tomto odvětví. Ne náhodou jsou právě mzdy v ubytování a stravování nejnižšími v celé ekonomice.
Z těch dalších, kdo si v úvodu roku polepšili více, můžeme jmenovat zdravotníky a veřejnou správu, kde se zvyšovaly rychleji tabulkové mzdy. Statistiky za samotný veřejný sektor, který byl v posledním roce mzdově velkorysejší, však už nejsou k dispozici. Nelze proto říct, jak moc se rozevírají nůžky mezi zaměstnanci v soukromé a veřejné sféře. Je ovšem zajímavé, že si v úvodu roku opět příliš nepolepšili ve školství. Nárůst o necelých pět procent znamená další zaostávání tohoto odvětví za zbytkem veřejného sektoru.
V průmyslu se tentokrát tempo mezd dostalo na úroveň průměru, ve zpracovatelském průmyslu, který je hlavním motorem ekonomiky dokonce na 5,6 %. Rychlejší nárůst mezd je logickým důsledkem úspěšnosti tohoto odvětví v podmínkách přetrvávajícího nedostatku zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že se průmyslu daří a nejspíše i dařit bude po zbytek roku, tempo mezd by se mělo i nadále udržet nad pěti procenty. Nejde přitom o nijak dramatický nárůst, který by celkově ohrožoval konkurenceschopnost ekonomiky.
Co na nejnovějších číslech o mzdách přece jen překvapilo, je fakt, že medián tentokrát vzrostl jen o 5,2 %. Po krátkém období, kdy se právě medián začal přibližovat průměru, se tento trend zastavil. Znamená to, že mzdy lidem s nejnižšími příjmy tentokrát rostly o něco pomaleji. S ohledem na přebytek pracovních nabídek právě pro tyto kategorie zaměstnanců je to docela překvapivý a neudržitelný závěr.
Růst mezd v úvodu roku jako tradičně nastavuje laťku pro zbytek roku. Zdá se, že reálně si lidé letos polepší (v průměru i v mediánu) o necelá tři procenta. To v podstatě odpovídá dřívějším očekáváním a vlastně to ani nevyvolává dodatečné inflační tlaky, které by měly ČNB nutit k brzké akci v podobě zvýšení úrokových sazeb. Nakonec od razantnějšího postupu může centrální banku odradit už květnová inflace, která přijde na řadu v pátek.