V pátek statistický úřad potvrdil, že česká ekonomika byla v úvodu roku ve velmi dobré kondici. HDP i po zpřesnění skutečně vzrostl o téměř tři procenta a zasloužila se o to spotřeba domácností spolu s exportem na jedné straně a zpracovatelský především automobilový průmysl na straně druhé. Dokonce se zablýskalo na lepší časy u investic a to jak soukromých, tak i veřejných. Výsledky dopadly nad očekávání dobře i z pohledu centrální banky, která byla podobně jako my méně optimistická, pokud jde o první čtvrtletí roku.
Tento týden nás čeká další velká várka dat z české ekonomiky, která na první pohledu už nebude vypadat až tak pozitivně. Dubnová čísla totiž ovlivnil výrazně nižší počet pracovních dnů, a tak výsledky průmyslu i zahraničního obchodu budou vypadat o to hůře. Když ovšem na rozdíl od titulků vezmeme v úvahu podrobnější očištěná data, uvidíme, že se tohoto až tak moc na dosavadním pozitivním trendu nezměnilo. A výraznější změnu nečekáme ani v případě inflace, která v květnu zřejmě jen lehce poskočila nad cílovou hodnotu centrální banky. Tím podstatnějším ovšem bude fakt, že se zřejmě rozšíří mezera mezi realitou a tím, co předpokládala ČNB. A to ne rozhodně zanedbatelně. Celková i měnová politická inflace by totiž mohly za plány banky zaostat až o půl procentního bodu. Když k tomu připočteme možnost, že se s postupem času vyčerpávají dočasné proinflační vlivy – potravinami počínaje, přes PHM a EET konče – nemusí být ČNB ve svém počínaní na podzim až tak rázná, jak naznačovaly komentáře některých členů bankovní rady. A to tím spíše, že práci ve směru zpřísnění měnových podmínek za ČNB nyní dělá kurz koruny, a už vůbec, že ECB nebude rozhodně spěchat s návratem k normální (konvenční) politice.
Nakonec od zasedání ECB, které bude asi ústřední událostí tohoto týdne, vlastně ani nic moc neočekáváme. Vyjádří nepochybně spokojenost s ekonomickým vývojem v eurozóně, pochválí se za svůj příspěvek k pozitivnímu trendu euro-ekonomiky a zřejmě jen kosmeticky upraví svou rétoriku… A vlna nových eur hned tak bondový trh zaplavovat nepřestane.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna si pátek užívala v blízkosti post exitového maxima a při nízké volatilitě nakonec zakotvila jen těsně nad 26,3 EUR/CZK. Oproti březnu je zhruba o 2,6 % silnější, což může být pro některé hráče sázející na rychlé posílení docela solidní příležitostí pro zinkasování zisku a odchod zpět domů. V dalším dobývání nových maxim může koruně navíc bránit rozběhlá dividendová sezóna, která může být s ohledem na výši zadrženého profitu v podnicích pod zahraniční kontrolou letos docela rekordní. Pro kurz koruny bude tento týden významné především to, jak moc nezmění ECB svoji rétoriku ve čtvrtek a v pátek pak tuzemská inflace, která by mohla ČNB trochu zabrzdit v úvahách o zvyšování úrokových sazeb. Nakonec ECB a česká inflace nemusí být podstatná jen pro korunu, ale pro české dluhopisy, jejichž výnosy se v posledních dnech pohybují jen minimálně.
Zahraniční forex
Zdá se, že eurodolar pomalu začíná vstřebávat nepovedený výsledek dat z trhu práce a pozornost se přesouvá na další události. Odpoledne to bude index podnikatelské nálady v amerických službách a v průběhu týdne pak především zasedání ECB. To bude důležité pro řadu dalších měn včetně např. britské libry. Ta přitom zůstává pod tlakem předvolební nejistoty.
Ropa
Cena Brentu se sice v pátek ocitla znovu pod 50 USD/barel, nicméně na počátku týdne se dostává nad tuto hranici v důsledku přerušení diplomatických a obchodních vazeb s Katarem ze strany Saúdské Arábie a jejích dalších spojenců v regionu (Bahrajn, SAE). Důvodem je dle agenturních zpráv obvinění Kataru z podpory terorismu.
Uvidíme, jak se bude roztržka nadále vyvíjet, avšak Katar je významným producentem a exportérem ropy. Čerstvá dohoda OPECu jej zavazuje k těžbě cca 600 tisíc barelů ropy denně, což země, jak se zdá, víceméně dodržuje. Situace tak představuje zřejmé pozitivní riziko pro ceny ropy. Potenciál pro jejich růst by však měl - pokud se situace dále nevyhrotí a neohrozí produkci ropy v Saúdské Arábii a SAE - vzhledem k celkové situaci na trhu zůstat omezený.
Kromě ropy je Katar klíčovým vývozcem LNG (zkapalněného zemního plynu), jenž míří primárně k asijským spotřebitelům.