Yoshua Bengio neskrývá své obavy. Veřejnost sice tohoto vědce příliš nezná, Bengio je však světovou hvězdou na poli výzkumu umělé inteligence (AI). Jeho práce změnila náš každodenní život. Bez něj a dalších průkopníků v této oblasti bychom neměli systémy rozpoznávání řeči, jako je ten ve virtuálním asistentovi Siri, automatické překladače Googlu nebo v budoucnu samořízená vozidla. Umělá inteligence se však rychle vyvíjí a vymyká se jakékoli kontrole, tvrdí kanadský expert v reportáži, kterou o něm přinesl francouzský týdeník L´Express.
"Společnost nepostupuje kupředu stejně rychle jako technologie, v sázce je přitom hodně," řekl Bengio, který stojí v čele montrealského institutu pro strojové učení MILA.
"Co budeme dělat s lidmi, kteří kvůli umělé inteligenci přijdou o práci? Necháme policii a soudy, aby se řídily algoritmy předpovídajícími riziko zločinu při zatýkání nebo souzení občanů? O všech těchto otázkách je třeba debatovat," soudí rodák z Francie, jenž podle L´Express dosud odmítal všechny nabídky gigantů ze Silicon Valley, aby se mohl věnovat univerzitnímu výzkumu.
Studie zveřejněná na posledním ekonomickém fóru v Davosu podle L´Express předpovídá, že v příštích pěti letech kvůli umělé inteligenci ztratí ve světě práci 7,1 milionu lidí. "Důsledky budou nesmírné," souhlasí Jean-François Gagné, generální ředitel start-upu Element AI, který založil spolu s Bengiem. Firma pomáhá podnikům přizpůsobovat se umělé inteligenci.
Bengio se obává, že ve společnosti vznikne vůči umělé inteligenci odpor a lidé ji začnou odmítat. "Přitom tato technologická revoluce rovněž otevírá cestu k růstu," míní vědec.
Kanadský počítačový expert se spolu s Francouzem Yannem LeCunem a Britem Geoffreym Hintonem na konci 90. let začal věnovat oblasti, jíž se jiní vědci nezabývali - metodě strojového učení nazývané deep learning. Metoda se inspirovala fungováním lidského mozku - sítě umělých neuronů přijímají a analyzují informace, a když jich vstřebají dostatek, mohou být "vycvičeny" k tomu, aby rozpoznávaly obrazy, zvuky nebo text, píše L´Express.
Práce trojice vědců se stala základem mnoha projektů Googlu, Applu, nebo Amazonu, tedy firem, které mají k dispozici miliardy uživatelských údajů.