Referendum o Donaldu Trumpovi ve včerejších volbách do amerického Kongresu dopadlo přesně tak, jak předpovídal trh, resp. kurzy sázkových agentur. Demokraté nakonec vcelku pohodlně ukořistili většinu v obou komorách, přičemž jejich zisky byly rozhodně na horní hranici zisků. Co to v praxi znamená pro politiku Spojených států?
Kohabitace republikánského prezidenta a (plně) demokratického Kongresu bude v praxi znamenat, že obě větve ústavního pořádku se budou do značné míry blokovat a praktické změny v hospodářské politice mohou být relativně malé. Prezident totiž v USA disponuje poměrně silným vetem, které je nutné přehlasovat výraznou kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou, a to v obou komorách. Pokud tedy Donaldu Trumpovi nebudou zákony přicházející z demokraty ovládaného Kongresu po chuti, tak je jednoduše může vetovat a fakticky k zásadním změnám nedojde. Poněkud jiné to bude v otázce schvalování federálního rozpočtu, kde dohoda na prováděcích zákonech bude vyžadovat dohodu jinak USA opět hrozí uzávěrka vlády.
A tím se dostáváme k zahraniční politice, kde demokraté skrze většinu v Kongresu přece jenom na D. Trumpa získali určité páky. Kongres musí prezidentovi schvalovat výdaje na obranu (které příští rok měly vzrůst o 60 %). Kongres rovněž může schvalovat sankce vůči jiným zemím, ale i zde platí, že takové rozhodnutí může čelit prezidentovu vetu.
A konečně volby mají i svůj personální rozměr, kdy změna většiny v Senátu bude mít za následek to, že demokraté budou potvrzovat nominace prezidenta do klíčových institucí, jako je například Nejvyšší soud USA či Fed. V případě vedení washingtonského Fedu by však neměly být v nejbližší době obsazovány žádné posty, takže i zde platí, že volby nebudou mít bezprostřední (personální) dopad na politiku centrální banky.
Prvotní reakce trhů na výsledky voleb byla relativně mírná, což potvrzuje výše uvedené úvahy, že s výsledky voleb nedochází k totálnímu obratu. V delším horizontu to však může být pochopitelně jinak například, pokud by se ukázalo, že dohoda nad federálním rozpočtem bude složitá, ne-li nemožná.
TRHY
Koruna
Česká koruna začíná dnešní obchodování nad hranicí 24,30 EUR/CZK. Vzpruhu by jí mohl dodat výsledek amerických midterms, resp. oslabení amerického dolaru, zvláště pokud by se ztráty během dnešní seance rozšiřovaly. Z domácích dat budeme sledovat výsledek říjnové inflace, která podle nás mírně zpomalila z meziročních 2,5 % na 2,4 %. Náš odhad leží lehce pod tržním konsensem, a pokud nepřijde výraznější překvapení směrem nahoru (například kvůli rychlejšímu ústupu deflace u potravin), měl by korunový trh výsledek vstřebat bez větších problémů a soustředit se na zítřejší měnově-politické zasedání ČNB.
Eurodolar
Průběžné výsledky amerických voleb do Kongresu, které naznačují jasné zisky demokratů (viz úvodník), poslaly dnes v noci eurodolar až k 1,1245. S dolarem se totiž ocitly pod tlakem i akciové trhy, což zatlačilo dolarové výnosy směrem dolů. Ještě včera odpoledne přitom dolaru pomohla zářijová data JOLTS (nárůst volných míst na 7,52 mil. ze 7,08 mil.), po nichž měnový pár sklouzl pod 1,1180.
Dnes v 11:00 přijde na řadu předběžný odhad říjnové inflace v eurozóně (trh čeká meziroční zrychlení na 4,0 %, jádro na 2,5 %), odpoledne pak předskokan payrolls ADP a index ISM ve službách. Inflace nad očekáváním by z našeho pohledu podpořila sázky na jestřábí ECB a euru by hrála do karet. Důležité slovo však budou mít i ostatní trhy (akcie a ropa) a také to, jak vyhodnotí skutečnost, že demokraté získali celý Kongres. Dodejme, že večer může mít na dolar i nepřímý vliv zveřejnění emisního kalendáře amerického ministerstva financí.
Zlotý
Relativně nízká říjnová inflace bude pro NBP jedním z hlavních argumentů, proč ponechat úrokové sazby beze změny, a to přesto, že nová inflační prognóza poukáže na neplnění inflačního cíle i v příštím roce. Více se možná dozvíme zítra na tiskovce guvernéra Glapińského (byť ten ji může zčásti věnovat svému vyšetřování ze strany Sejmu).
Rozhodnutí ponechat sazby na úrovni 3,75 % ale nemůže prospět zlotému, který kromě dalších problémů (hrozba snížení ratingu) čelí zužujícímu se úrokovému diferenciálu.