Většina členů bankovní rady se shoduje v tom, že další změna úrokových sazeb centrální banky může být zvýšení i snížení. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ve čtvrtek 2. května. Rada tehdy zvýšila jednomyslně úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Zároveň představila novou prognózu, které odpovídá nejprve zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny příštího roku.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok přitom již minulý týden po rozhodnutí uvedl, že zvýšení úrokových sazeb, které nová prognóza předvídá, nastalo právě 2. května. "A pokud jde o další vývoj, ten je otevřený. Prognóza nevidí potřebu dalšího zvyšování sazeb ve zhruba následujícím roce," uvedl tehdy Rusnok.
Dále se podle záznamu členové bankovní rady shodovali, že nejistota ohledně vývoje kurzu koruny je nižší, než byla po ukončení kurzového závazku v dubnu 2017. Zároveň ale na jednání zaznělo, že koruna je stále pod vlivem pozic investorů z doby kurzového závazku. Ti tehdy nakupovali koruny v očekávání výrazného posílení měny po ukončení závazku.
Navíc podle záznamu koruna nemusí posilovat ani kvůli výrazným rozdílům mezi výší úrokových sazeb v ČR a v eurozóně. Důvodem je mimo jiné aktuální odpor investorů vůči riziku. "V tomto kontextu však bylo zároveň uvedeno, že oproti prognóze slabší kurz může kompenzovat riziko pomalejšího zahraničního růstu," uvádí záznam. Vývoj v zahraničí je přitom podle ČNB největší nejistotou odhadovaného ekonomického vývoje.
ČNB minulý týden v nové makroekonomické prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta a pro příští rok na 2,8 procenta. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 2,9 procenta a příští rok o tři procenta.