Dva dny zbývají do konce druhého čtvrtletí, které z pohledu výsledků ekonomiky eurozóny nebude nejspíše zdaleka tak úspěšné, jako bylo to první. Napověděly to nejenom indexy nákupních manažerů, ale i ukazatele důvěry, které zveřejňuje Evropská komise. Zvlášť tristně vyznívá situace v průmyslu, kterou ovlivňují především pesimistická očekávání dalšího vývoje výroby, stav zakázek a v neposlední řadě i úroveň zásob hotových výrobků. Nálada v průmyslu se nejenom propadla pod úroveň dlouhodobého průměru, ale dostala se až na úroveň roku 2013, kdy eurozóna prožívala svoji prozatím poslední recesi. Výsledky průmyslu částečně vyvažují služby, i když i v tomto případě je vidět pokles důvěry trvající vlastně už od začátku roku 2018.
Pesimističtěji hledí do budoucna i spotřebitelé, nicméně chmurám rozhodně ještě zcela nepropadají. Jsou méně optimističtí z důvodu obav z dalšího vývoje ekonomiky, což se mimochodem odráží v jejich nižší ochotě k velkým nákupům. A to už je zpráva, která se nás nepřímo dotýká, protože mimo jiné zrcadlí zájem o nová auta v zemích eurozóny, kam směřuje většina v tuzemsku vyrobených vozů. Za touto paušalizací nad zprůměrovanými čísly je však třeba vidět i rozdílný vývoj v jednotlivých zemích. Třeba právě průzkum zájmu o koupi nového auta aktuálně vyznívá pozitivně pro Německo, zatímco citelně slabší je nyní ve Francii nebo v Itálii. Podobně rozdílné mají zákazníci záměry na realitním trhu. Nadprůměrně se o nové bydlení v posledních dvou letech zajímají Španělé, nezájem je naproti tomu vidět ve Francii. Jen pro zajímavost, v Česku průzkumy napovídají výrazné opadnutí zájmu o nové bydlení, nicméně o to výraznější je chuť pustit se do rekonstrukce stávajícího bydlení. A pokud jde o auta, tak zde se u českých spotřebitelů za poslední dva roky téměř nic nezměnilo.
Vrátíme-li se na začátek, z výsledků posledního průzkumu nálad vyplývají především obavy v exportně orientovaném průmyslu, a tedy z dalšího vývoje mezinárodního obchodu. Dnes začínající G20 bude mít jistě šanci popřemýšlet, co právě s obchodem udělat, protože jeho zpomalení se zdaleka nedotýká pouze eurozóny nebo EU jako takové. Zda se dočkáme nějakého hmatatelného výsledku z tohoto jednání, je ovšem více než nejisté.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se dál drží těsně nad hranicí 25,40 EUR/CZK a užívá si neutrálního naladění centrální banky, která rozhodně nevytváří takové vlny očekávání jako třeba ECB. Jak na tom v posledních měsících česká ekonomika skutečně je, naznačí až nová data ve druhém červencovém týdnu, nicméně ke změně názoru ČNB zřejmě nepřitlačí. Kapitálový trh se dnes může těšit na emisní kalendář ministerstva financí, který by měl pomalu a jistě naznačit rostoucí potřebu státu na financování. Ostatně to nejspíše potvrdí i pondělní výsledky státního rozpočtu, který minimálně v prvních pěti měsících roku nikomu moc velkou radost dělat nemohl.
Zahraniční forex
Hlavní forexový trh stále vyhlíží zasedání G20, které začíná právě dnes. Eurodolar přitom jen málo reagoval na příchozí data - například v podobě německé či španělské inflace. Obě čísla indikovala to, že by dnes zveřejněná červnová inflace za celou eurozónu mohla být opět relativně nízká (konsensus je 1,3 % meziročně). Samozřejmě, že další pokles inflace by jen dále podpořil úvahy o tom, že ECB 25. července sníží úrokové sazby.
Euro by tak mohlo být slabší nejen proti dolaru, ale mohlo by ztrácet i oproti dalším evropským měnám. Mezi nimi může být i polský zlotý, který bude mimo jiné rovněž čekat na výsledek červnové inflace. Ta by v meziročním vyjádření měla vykázat stabilizaci na úrovni 2,4 %.
Ropa
Cena ropy Brent dále mírně roste v reakci na výrazný pokles zásob surové ropy ve Spojených státech. Ten dle EIA dosáhl 12,8 mil. barelů denně, čímž nejen výrazně překonal očekávání trhu, ale představuje také nejdramatičtější propad zásob od září 2016. Navíc, vzhledem k robustnímu růstu amerických vývozů se celková bilance čistých exportů ropy překlopila do přebytku, což podtrhuje probíhající revoluci v americkém ropném průmyslu.
S koncem týdne se pozornost přesune od fundamentálních statistik trhu směrem k hlavním politickým událostem. V pátek a sobotu bude pozornost upřena na summit G20, v rámci něhož budou ruský prezident Putin a saúdský princ Mohamed bin Salman diskutovat nad další podobou těžebních škrtů. Dohoda na nejvyšší politické úrovni přitom bude klíčová pro oficiální zasedání OPEC+, které je na programu již 1. a 2. července a které by mělo přinést další prodloužení produkčních limitů.