Česká národní banka včera zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,0 %. Pro tento krok, který byl trhem i analytiky očekáván, hlasovali čtyři členové bankovní rady, zatímco tři byli proti. To ukazuje na rozpolcenost uvnitř bankovní rady ohledně potřeby dalšího zpřísňování. Sám guvernér Michl navíc na tiskové konferenci uvedl, že zvýšení sazeb není začátkem nového cyklu, ale pouze doladěním přísnosti měnové politiky.
Zvýšení úrokových sazeb centrální banka zdůvodnila obavou z druhotných dopadů dražších energií, tedy snahou omezit jejich přenos do dalších cen a zabránit růstu inflačních očekávání. Tyto obavy jsou z našeho pohledu oprávněné vzhledem k souběhu zahraničních a domácích inflačních tlaků. Od posledního zasedání zesílily cenové tlaky na trzích s ropou a zemním plynem, zatímco jádrová inflace v říjnu pravděpodobně setrvala nad 3 %.
Jak ale ukazuje výsledek hlasování, situace není černobílá. Nárůst dlouhodobých tržních sazeb totiž zdražuje financování domácností i firem, a část práce tak odvádí za centrální banku. Hospodářský růst navíc zaostává za letní prognózou, byť jeho struktura a nadále silná úvěrová aktivita podniků naznačují, že domácí poptávka zůstává solidní.
Centrální bankéři se rozhodovali na základě nové prognózy. Její vyznění je v zásadě stagflační: na jedné straně vyšší výhled inflace, na druhé straně slabší hospodářský růst. Pro příští rok ČNB očekává podstatně vyšší průměrnou inflaci na úrovni 3,2 % oproti původním 2,5 %. Odhad růstu ekonomiky snížila centrální banka letos z 2,2 % na 1,7 % a pro příští rok z 2,7 % na 2,5 %. S tímto výhledem je konzistentní také vyšší trajektorie úrokových sazeb.
Tento posun makroekonomického výhledu se blíží našemu očekávání. V příštím roce podle nás zrychlí růst cen energií a po letošním výrazném poklesu opět porostou ceny potravin. Jak vysoko inflace vystoupá, bude záviset především na dalším vývoji cen energií. Situace na Blízkém východě sice může po amerických volbách přinést pozitivní otočku, ceny plynu a elektřiny na současných úrovních však inflaci začátkem příštího roku pošlou ke 4 % a v celoročním průměru na 3,4 %.
Bude včerejší krok posledním zpřísněním v řadě? Nejtěsnější možná většina pro včerejší zvýšení sazeb spolu s komentářem guvernéra naznačuje, že ochota bankovní rady pokračovat v utahování měnové politiky je spíše omezená. To je v souladu s naším základním scénářem, který počítá s delším obdobím stability úrokových sazeb.
Výhled je ale nadále velmi nejistý a rizika jsou vychýlena směrem k přísnější měnové politice. Pokud by silná poptávka nadále usnadňovala přenos dražších energií do dalších cen, případně by došlo k dalšímu vyostření blízkovýchodního konfliktu, nelze další zvýšení úrokových sazeb v průběhu příštího roku vyloučit.
Dominik Rusinko
TRHY
Koruna
Česká koruna se včera dostala do defenzivy v reakci na měnově-politické zasedání ČNB. Ta sice podle očekávání zvedla úrokové sazby, ale hlasování dopadlo nejtěsnějším možným způsobem, a také doprovodný komentář guvernéra Michla naznačil omezený apetit k dalšímu utahování měnové politiky. Výsledkem je prudká korekce krátkých korunových sazeb ? peněžní trh aktuálně očekávání jen dvojí zvýšení sazeb na ročním horizontu (ještě nedávno to byly čtyři „hiky“), což je pro korunu negativní impuls. Do toho navíc včera došlo k masivnímu výprodeji na akciových trzích a úniku investorů do bezpečných přístavů. Pokud by měla na trzích téct krev i dnes, očekáváme, že koruna neudrží aktuální pozice a bude dále ztrácet.
Eurodolar
Výprodej amerických technologických akcií (Nasdaq ztratil přes 5 %) vrátil včera dolaru roli bezpečného přístavu a eurodolar se z ranních 1,1248 postupně stáhl až pod hranici 1,12, kde parkuje i dnes ráno. Povolební úlevu rychle vystřídaly obavy, že demokratický Kongres přitvrdí vůči investicím do AI. Dolaru navíc hrály do karet nízké týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA i ropa Brent, která se po středečním propadu odrazila zpět k 100 USD za barel.
Číslem dne budou odpolední říjnové payrolls v USA, u nichž čekáme přírůstek kolem 75 tisíc míst po zářijových 29 tisících. Po solidních datech JOLTS a ADP by z našeho pohledu číslo nad konsensem přiživilo sázky na prosincové zvýšení sazeb Fedu, i když bude velmi záležet na tom, zda se akciový výprodej zastaví či nikoliv.
Zlotý
Včerejší konference guvernéra NBP Glapińského přinesla zejména to, že prosincové zvýšení sazeb není příliš pravděpodobné. Současně však připustil, že rizika inflace od posledního zasedání vzrostla a otazník nyní visí především nad začátkem příštího roku (což zapadá do našeho scénáře zvýšení oficiálních úrokových sazeb v příštím čtvrtletí). Připomeňme přitom, že nová prognóza NBP ukazuje, že při nezměněných sazbách by se celková inflace ve 2Q27 měla pohybovat nad 4,5 % a do tolerančního pásma centrální banky by se vrátila až v 1Q28 a inflačního cíle by dosáhla přibližně ve 3Q28.
Pro zlotý ovšem nebyla povzbudivá debata o kurzu. Glapiński opět zdůraznil, že oslabování polské měny NBP netrápí a že centrální banka nemá představu o „správné“ úrovni kurzu. V kombinaci s jen pozvolnou perspektivou růstu domácích sazeb a naopak růstu sazeb ECB (resp. Fedu) zůstává zlotý zranitelný. Podporu mu navíc neposkytne dnešní očekávané zhoršení výhledu ratingu Polska agenturou S&P.