Producentské státy kartelu OPEC včera oficiálně potvrdily prodloužení dohody na omezení těžby o dalších devět měsíců. Šlo vlastně o formální razítko na politickou dohodu mezi ruským prezidentem Putinem a saúdským princem bin Salmánem, kteří oznámili pokračující těžební škrty v rozsahu 1,2 mil. barelů denně jako hotovou věc již na víkendovém summitu G20 v Japonsku. Ropný trh s tímto scénářem fakticky počítal, proto ani cenová reakce nebyla nikterak dramatická. Jestli je však na aktuální dohodě něco fascinujícího, pak je to pozadí jejího zrodu a následná komunikace.
V obou případech se totiž potvrzuje, jak významně sílí pozice Ruska, které má v tandemu se Saúdskou Arábií klíčové slovo ohledně dalších kroků kartelu. K reálnému rozhodování o produkčních limitech tak již dochází nejen mimo oficiální strukturu OPEC, ale dokonce pod taktovou nečlenského státu, což je historicky zcela bezprecedentní situace. Z pohledu Ruska pak navíc platí, že cena za takto dominantní pozici rozhodně není přemrštěná – zatímco Saúdové redukují vlastní produkci o téměř 1 mil. barelů denně, příspěvek Ruska je necelých 300 tis. barelů denně.
Spokojenost nad včerejší dohodou pak zajisté vládne také v Texasu, centru těžby břidlicové ropy ve Spojených státech. Prodloužení produkčních škrtů by totiž mělo zajistit stabilitu cen, a to minimálně ve zbytku tohoto roku. V případě naplnění poptávkových rizik, tj. znatelného zpomalení světové ekonomiky, to pak bude zřejmě znovu OPEC, který se zhostí role „producenta poslední instance“ a odbourá případný převis ropy na trzích.
Právě neutuchající aktivita amerických producentů břidlicové ropy je však tím hlavním důvodem, proč není současný modus operandi kartelu dlouhodobě udržitelný. OPEC, respektive jeho lídr Saúdská Arábie historicky osciluje mezi dvěma operačními cíli – ochranou tržního podílu (na úkor cenového vývoje) a stabilizací cen (na úkor tržního podílu). Protežování druhého cíle má nyní za následek prudký pokles tržního podílu kartelu, který je nejnižší od počátku 90. let. Bez dostatečného podílu na ropném trhu lze však jen stěží plnit vůdčí úlohu a usměrňovat cenový vývoj. A toho se Saúdové rozhodně nebudou chtít vzdát…
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Dobrá nálada na globálních akciových trzích nezvládla koruně příliš pomoci. Jedním z důvodů mohly být slušné zisky dolaru na frontě s eurem, které nakonec celou střední Evropu spíše udržovaly ve stabilním pásmu. Česká koruna lehce oslabila do blízkosti 25,45 EUR/CZK.
Zahraniční forex
Eurodolar se vrací pod hodnotu 1,13, k čemuž mu pomohl relativně dobrý report podnikatelské nálady v americké průmyslu. Index ISM se sice zhoršil, ale ne tak dramaticky jak čekal trh, resp. některé pesimistické odhady velkých bank. Euru navíc zdá se nepomáhá politika a to přesto, že Itálie údajně upraví (seškrtá) rozpočet tak, aby vyhověla požadavkům Evropské komise. Euro nemůže být nadšeno z toho, že lídři EU se stále nedohodli na složení nového vedení unie (včetně nového prezidenta ECB), přičemž za oceánem (v USA) již na vybrané evropské zboží připravují nová cla. Tentokrát jde o relativně malý objem (položky v hodnotě 4 mld. USD), který nesouvisí s hrozbou prezidenta Trumpa vůči evropskému automobilovému průmyslu. Cla, o kterých je řeč, se týkají sporu u WTO, resp. výtky USA ohledně nepovolených dotací Airbusu ze strany EU.
Ropa
Ropa Brent dnes startuje obchodování v těsné blízkosti 65 dolarů za barel. Po včerejším oficiálním prodloužení těžebních škrtů o dalších devět měsíců (viz úvodník) si sice ropa připsala drobné zisky, o ty však vcelku rychle přišla na konci včerejší seance.
Dnes je na programu druhý den jednání producentských států ve Vídni, který se již povede v rozšířeném formátu OPEC+, tedy včetně tzv. partnerských států. To by však již mělo být pouze formálním razítkem na pokračující kooperaci producentů, proto může odpoledne upoutat pozornost spíše statistika stavu zásob od Amerického petrolejářského institutu.
Akcie
První červencový den na burzách v USA se nesl v pozitivním duchu, když hlavní akciové indexy otevřely při nových historických maximech. Postupně však umazaly značnou část úvodních zisků a až v samém závěru zamířily opět nahoru. Nejlépe se dařilo technologickému sektoru (Apple +1,8 %, Alphabet +1,6 %, Netflix +2 %, AMD +2,7 %). Dařilo se i finančnímu sektoru (Bank of America +1,5 %, Citigroup +1 %, JPMorgan Chase Bank +1,7 %). Naopak nejslabším článkem dne byly nemovitostní a energetický sektor. Nedařilo se ani společnosti Boeing (-2,2 %), která se potýká s rušením zakázek ale i se zpožděním těch stávajících.