Na dnešním zasedání ČNB ve světle rostoucích inflačních rizik pravděpodobně zvýší základní úrokovou sazbu o 25 bps na 4,00 %. Pro značnou část trhu to nebude překvapení. O co se tedy bude hrát? Investory bude zajímat „síla“ rozhodnutí, tedy jednota bankovní rady, a celkové vyznění nové prognózy včetně alternativních scénářů a doprovodných komentářů. Právě z nich by mělo být možné vyčíst, co čekat dál.
Nová prognóza bude s vysokou pravděpodobností implikovat vyšší trajektorii úrokových sazeb, hlavně kvůli vyšší inflaci v roce 2027. V příštím roce podle nás výrazněji vzroste energetická inflace (přes 10 %) a po letošním výrazném poklesu opět porostou ceny potravin, zejména mléčných výrobků a masa. Jak vysoko inflace vyskočí, bude záviset především na dalším vývoji cen plynu. Situace na Blízkém východě sice může po amerických volbách do Kongresu nabrat pozitivnější dynamiku, ceny plynu na současných úrovních by však inflaci poslaly začátkem příštího roku k 4 % a v celoročním průměru ke 3,4 %. To by byla výrazná revize oproti poslední prognóze ČNB, která pro rok 2027 počítala s inflací 2,5 %. Jádrová inflace by mezitím sice měla zvolňovat, zatím se tak ale neděje a ČNB spíše překvapuje vyššími čísly.
Ekonomický výkon naopak ČNB překvapuje spíše negativně. Odhad růstu ekonomiky bude viditelně snížen pro letošní rok (z 2,2 % na 1,8 %) a pravděpodobně i pro příští (z 2,7 % na 2,2 %). Značná část bankovní rady to však zatím nevnímá jako velký problém, a to díky struktuře růstu: domácí poptávka se dosud ukazovala jako relativně odolná a úvěry podnikům rostly překvapivě silně. To se sice může změnit – stejně jako v příštím roce očekáváme zpomalení jádrové (na rozdíl od celkové) inflace – nestane se to ale hned. Nová prognóza proto podle nás v základním scénáři ukáže na růst sazeb lehce nad 4 %. Alternativní scénáře by výrazně vyšší trajektorii sazeb implikovat neměly a ČNB bude spíše dál komunikovat, že dnešní zvýšení je „kosmetickým dotažením“ měnových kohoutů, nikoli „pokračováním cyklu“ utahování měnové politiky s „cílem v nedohlednu“.
Jak jednotná bankovní rada je, z hlasování podle nás dobře nevyčteme – i tentokrát může být nakonec poměrně jednotné (předpokládáme 6:1). Víc napoví, stejně jako minule, zápis ze zasedání, v němž se jestřábí hlasy vyprofilovaly zřetelněji. Jak se s vyššími cenami plynu postupně přibližujeme našemu alternativnímu scénáři, roste i pravděpodobnost ještě jednoho zvýšení sazeb na konečných 4,25 % (v roce 2027). O něm podle nás může rozhodnout skutečná výše inflace na začátku roku 2027 a o něco víc psychologie v bankovní radě než výpočty konkrétních modelů. Pokud by se inflace dostala, byť jen krátce nad 4 %, šance na další dotažení měnových kohoutů výrazně vzroste.
TRHY
Koruna
Koruně se líbí nálada na globálních trzích po amerických volbách. Levnější ropa, levnější plyn, nižší americké výnosy, silnější akcie a slabší dolar – to vše spíše hraje do karet regionu střední a východní Evropy. Měnový pár se tak postupně posouvá pod 24,30 EUR/CZK. Dnešní zasedání ČNB podle nás bude sice velmi zajímavé, ale vzhledem k relativně vysokým sázkám trhů na růst domácích sazeb asi koruně nové „pozitivní body“ nepřinese.
Eurodolar
Demokratická většina v Kongresu a s tím související propad ropy Brent o více než 8 % k 95 USD za barel vytáhly včera eurodolar až k 1,1272. Na druhou stranu solidní předskokan payrolls ADP (86 tis. nových míst proti očekávaným 69 tis.) a posun dlouhých výnosů po zveřejnění emisního kalendáře amerického ministerstva financí dolaru odpoledne zřejmě pomohly a měnový pár na čas část zisků zlikvidoval. Nicméně dnes po ránu je ale zpět nad 1,126, když Asie navazuje na americkou akciovou rally a evropský plyn dále zlevňuje.
Dnešek je z pohledu dat sice prakticky prázdný, zato však vystoupí řada centrálních bankéřů (včetně prezidentky ECB Ch. Lagardeové), a tak bude eurodolar zřejmě částečně ve vleku cen energií a zpráv o možném diplomatickém řešení konfliktu s Íránem. Pokud by ropa pokračovala v poklesu, může měnový pár zisky dále rozšiřovat.
Zlotý
NBP včera podle očekávání ponechala sazby na úrovni 3,75 %. Říjnová inflace díky vládnímu programu na snížení cen pohonných hmot zpomalila z 4,1 % na 3,5 % y/y a dostala se tak na horní hranici tolerančního pásma centrální banky. Nová prognóza NBP společně s oslabujícím zlotým a zužujícím se úrokovým diferenciálem však příliš prostoru pro uvolněnou měnovou politiku nenabízí. Inflace by se podle nové prognózy NBP (za předpokladu nezměněných sazeb) měla v roce 2027 s 50% pravděpodobností pohybovat v pásmu 3,1–5,3 %.
Pozornost se proto nyní ubírá k dnešní konferenci prezidenta NBP Glapinského, která napoví, zda vedení centrální banky bude chtít připravit trh na zpřísňování měnové politiky. My počítáme s minimálně jedním zvýšením sazeb, které by mělo přijít nejspíše v prvním čtvrtletí roku 2027.