Evropská unie chce, aby se 30 % nákladní dopravy kontinentu přesunulo tam, kde nebude tolik znečišťovat životní prostředí. Tedy například na vodní cesty. Těch vnitrostátních je nyní podle Politica 37 000 kilometrů a většina této vodní infrastruktury pochází z padesátých a šedesátých let. Problém spočívá proto v tom, že jde o infrastrukturu, která moderní dopravě nevyhovuje – mosty například stojí příliš nízko a cesty jsou příliš úzké na to, aby po nich mohly plout moderní nákladní lodě.
Politico tvrdí, že zemím Unie se moc nechce do modernizace vodní dopravy, ale pokud k ní nedojde, firmy dopravu ze silnic na vodu nepřenesou. Už v roce 2011 přitom Evropská komise navrhovala, aby se zvýšila váha železniční a vodní dopravy a naopak klesl objem zboží, které cestuje po silnicích. „Se stejným množstvím energie může loď převézt jednu tunu nákladu na čtyřnásobnou vzdálenost než nákladní vůz. A jedna loď toho převeze tolik, co stovky kamionů,“ tvrdí Politico.
Podle odhadů by jen na eliminaci těch nejslabších míst vodní infrastruktury bylo třeba 13 miliard eur. Těmi jsou například zmíněné nízké mosty či příliš úzká koryta řek. A také řada zdymadel, která se zasekávají a pak vznikají dlouhé prodlevy v dopravě. To podle Politica úzce souvisí s tím, že hlavní předností vodní dopravy by teoreticky měla být její spolehlivost. Erik Schultz z European Skippers' Organization (ESO) dokonce tvrdí, že firmy se již vrací z vodní dopravy zpět k silniční právě proto, že ta první není dostatečně spolehlivá. Podle jeho názoru je tak ignorována tato čistá a relativně levná cesta kvůli tomu, že neexistuje dostatečná infrastruktura.
V současné době se vodní doprava v Evropě koncentruje na povodí Rýna a Dunaje, nejhustší síť cest je v Nizozemí, kde po vodě cestuje 47 % zboží. Politico na závěr dodává, že nečekaným problémem se ale v posledních letech stala i sucha. Ta mimo jiné způsobují to, že zdymadla nejsou funkční a tak zamrzá doprava na celé vodní cestě.
Zdroj: Politico