Eurozóna bude mít rozpočet na vlastní projekty

Země eurozóny budou mít od roku 2021 k dispozici rozpočet, který bude z větší části určen k financování projektů podporujících růst. Oznámil to dnes šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož ministři financí na nočním jednání dohodli některé parametry tohoto nástroje. Státy s vlastní měnou budou mít podle něho ve víceletém rozpočtu na období 2021 až 2027 vyhrazenu odpovídající částku pro vlastní projekty.

Euroskupina sdružuje ministry financí zemí EU, které používají jednotnou měnu euro. Jednání v takzvaném rozšířeném formátu byli přítomni i ministři z ostatních unijních států.

Mechanismus označovaný oficiálně jako Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost (BICC) má být naplněn přibližně 20 miliardami eur (517 miliard Kč). Nebude tedy mít objem plnohodnotného rozpočtu. O jeho přesné výši rozhodnou podle Centena lídři unijních zemí do konce roku v rámci vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu celé unie.

Ministři EU se během jedenáctihodinového jednání shodli na tom, že čtyři pětiny BICC budou vyhrazeny na prorůstové projekty a z této části bude moci čerpat všech 19 zemí eurozóny. Každá z nich přitom dostane nejméně 70 procent peněz, které do rozpočtu vloží.

Toto využití rozpočtu podporovaly zejména severní státy, zatímco země na jihu eurozóny usilovaly spíše o to, aby byl určen na podporu států, které se ocitnou v ekonomických nesnázích. Pro tento účel bude v BICC vyhrazena zbývající pětina zdrojů.

"Je to podstatný první krok, ne jen symbolický," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Podle něho by se v budoucnu mohl BICC svými parametry přiblížit skutečnému rozpočtu.

S nápadem na vznik samostatného rozpočtu eurozóny přišel předloni francouzský prezident Emmanuel Macron. Původně ale zamýšlel výrazně objemnější a ambicióznější projekt. Členské státy však nedokázaly najít v dlouhodobém rozpočtu EU více financí než přibližně 20 miliard eur, s nimiž počítá oddíl, jenž na podporu reforem vyhradila Evropská komise.

"Pro zvýšení budeme potřebovat nějakou formu mezivládní dohody. Na tom zatím není shoda, ale pracujeme na tom," řekl Centeno. Přiznal tak, že případné zvyšování rozpočtu eurozóny v budoucnu nemá ještě jasné obrysy.

Státy mimo eurozónu budou mít podle šéfa euroskupiny v dlouhodobém rozpočtu EU vyhrazenu odpovídající částku pro své projekty.

Česká ministryně financí Alena Schillerová dnes ČTK řekla, že tato vyváženost byla i požadavkem Prahy a že se detaily financování pro země s vlastní měnou budou řešit v rámci jednání o víceletém rozpočtu EU. "Považujeme za klíčové, aby tyto nástroje nevytlačovaly prostředky na hlavní priority v rozpočtu EU, tedy kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku," zdůraznila Schillerová.