Malá velká investiční příležitost, příliš úzký růst, Panika není strategie. Země pošťáků a kurýrů a u nás doma třeba zvážíme Standu. Přinášíme pravidelné Perly týdne.
Ve světě…
„Malá velká“ investiční příležitost: CNBC si všímá toho, že index Russell 2000 za poslední rok oslabil o 9 %, zatímco akcie v indexu S&P 500 za stejné období mírně posilují. Tento pohyb vedl k tomu, že „valuace akcií menších společností se nachází na nejatraktivnějších úrovních za posledních několik let“. CNBC dodává, že „tyto tituly si obvykle vedou lépe než akcie velkých společností v době, kdy Fed snižuje sazby“. A navíc jsou povětšinou méně citlivé na negativní vývoj v mezinárodním obchodě, protože se zaměřují zejména na domácí trh.
„Valuace mají z krátkodobého hlediska jen omezenou predičkní sílu, ale opak platí při dlouhodobém pohledu“, uvedla k tématu Jill Carey Hallová z Merrill Lynch. Současné výše valuací menších společností pak podle ní naznačují, že tento segment trhu si v následujících deseti letech povede lépe, než zbytek trhu. Jefferies zase na základě historických dat tvrdí, že pokud se mezera ve valuacích nachází na současné úrovni, menší společnosti v roce následujícím překonají svou návratností ty velké v průměru o 6 procentních bodů.
CNBC ale varuje, že akcie menších společností také bývají mnohem volatilnější. Například celý index Russell 2000 se letos pohnul 65krát o více jak 1 % za den, což je téměř dvojnásobek těchto případů než u indexu S&P 500. Co se týče rizika, je tak v tomto segmentu trhu třeba větší opatrnosti. A citlivější by zřejmě byl i na případný propad americké ekonomiky, i když tvrdá data zatím naznačují, že ta stále stojí na pevných nohou. Eric Marshall z Hodges Capital se navíc domnívá, že akcie menších firem budou investory v delším období za více rizika kompenzovat svou vyšší návratností.
Panika není strategie: Charles Schwab je jednou z nejznámějších postav investičního světa, v rozhovoru pro CNBC mimo jiné uvedl: „Při správných valuacích bychom kupovali jiné společnosti. Jsme ale silní a velmi nezávislí. Pokud to ale bude výhodné pro naše akcionáře, uděláme to“. CNBC pak poukazuje na jeho knihu, ve které popisuje i to, jak jednal s klienty v nejtěžších dobách na trhu, tedy v letech 1987, 2000 a 2007 – 2008. Klienti podle jeho slov panikařili a stahovali z investičních fondů velký objem kapitálu i přesto, že se trh nacházel na svém dně. Schwab je podle svých slov přesvědčoval a uklidňoval tím, že „panika není strategie“.
„Ne vždy jsme měli dokonalé načasování. Když byl ale trh o 40 % níž, rozeslali jsme zprávy, aby lidé neprodávali, protože není čas na paniku. Za šest měsíců na tom budeme mnohem lépe. Takhle jsme k tomu tehdy přistupovali“, uvedl Schwab pro CNBC. Dodal, že klienti jeho rad často neposlouchali a chovali se přesně opačně, než by měli – prodávali na dně a kupovali na vrcholu trhu. Schwab je podle CNBC velkým zastáncem finančního vzdělávání, které by v rozšířenější podobě mělo zahrnovat i studium lidského chování a toho, jak náš strach a omezená racionalita ovlivňují naše investiční rozhodování.
Příliš úzký růst: Investiční společnost Pictet si v jedné ze svých nových analýz všímá toho, jak se rozšiřuje propast mezi tradičně používaným indexem S&P 500 a jeho variantou kalkulovanou na základě rovných vah všech společností. Pictet k tomu píše, že tento vývoj je tažen tím, jak dobře si vedou akcie megaspolečností, což vede k „silné polarizaci trhu“. Jde o známku toho, že „zisky indexu již ztrácí dech“. Na to, aby trh mohl znovu znatelně posílit. Je pak třeba, aby se rally rozšířila na širší pocit akcií. Pictet také dodává, že index počítaný na základě stejných vah „je výrazně méně drahý, než ten počítaný tradiční metodou“.
Společnost ve své analýze ukazuje i výstupy modelů odhadujících pravděpodobnost recese v americké ekonomice. Ty jsou založeny na výnosové křivce a vývoji spotřebitelské důvěry. Odhadovaná pravděpodobnost se postupně zvedá a v jednom případě již dosahuje hodnot blížících se 50 %:
Regionální rozdíly se zvětšují: MMF v jedné ze svých posledních analýz poukazuje na regionální ekonomickou nerovnost ve vyspělých zemích. Fond píše, že například průměrný reálný produkt na hlavu v USA je mnohonásobně vyšší než na Slovensku. Zároveň je HDP na hlavu v New Yorku o 100 % vyšší než v Mississippi. Jedním ze způsobů, jak měřit regionální nerovnost, je poměr reálného HDP na hlavu u deseti nejbohatších regionů k 10 nejchudším. V případě Itálie tento poměr dosahuje hodnoty 2 a produkt na hlavu v Trentu je asi dvojnásobný ve srovnání se Sicílií. Naopak v Japonsku je hodnota poměru jen na 1,32.
Jak ukazuje následující graf, rozdíly v bohatství regionů se ve vyspělých zemích prohlubují zhruba od konce osmdesátých let a tento trend již eliminoval předchozí pokles nerovnosti. Ve vyspělých zemích se nyní popsaný poměr pohybuje kolem hodnoty 1,7, takže ty nejbohatší regiony jsou v průměru o 70% bohatší, než ty nejchudší.
MMF dodává, že lidé v chudších regionech trpí i horším zdravím a nižší očekávanou délkou života. Je tu menší podíl univerzitně vzdělaných lidí a těch nacházejících se v produktivním věku. Nezaměstnanost bývá vyšší, participace nižší. Tyto regiony se často zaměřují na zemědělství a výrobní sektor, méně zde nalézáme telekomunikační, informační a finanční služby. Fond dodává, že řešením může být cílená fiskální politika, ale je třeba dávat pozor, aby „více pomáhala, než škodila v procesu dohánění bohatších regionů“.
Země pošťáků a kurýrů: V minulých Perlách týdne jsme poukazovali na to, že „Česká pošta plánuje do roku 2025 propustit až sedm tisíc zaměstnanců, na kvalitě, komfortu a dostupnosti služeb to nic nezmění“ (zdroj: Novinky.cz). Eurostat shodou okolností tento týden zveřejnil data týkající se počtu pracovníků v poštovních a kurýrních službách v evropských zemích. V celé EU je na 10 000 obyvatel 42 pošťáků a kurýrů, nejméně jich podle Eurostatu nalezneme v Portugalsku a Řecku (zhruba 17). Naopak nejvíce jich nalezneme ve Velké Británii a hned za ní se s téměř 60 zaměstnanci pošt a kurýrních služeb na 10 000 obyvatel nacházíme my. Podobně je na tom Slovensko:
… a u nás doma
Ve firmách mají projektové manažery, školky mají na vše ředitelky: Centrum.cz informuje o tom, že „ředitelky školek jednaly s Babišem. Vydržíme dost, ale už je toho opravdu moc, říkají“. Portál dodává, že „stát v posledních letech zavalil školky dalším a dalším papírováním, jež s sebou přinesly inkluze a také povinný předškolní rok docházky, nijak však tento nárůst práce nekompenzoval, ať již finančně, nebo personálně“.
„Ve firmách i na úřadech na to máte projektového manažera, ekonomické oddělení a já nevím, co všechno, ale tady to musí zvládnout ředitelka, a to ke své práci úřednice a učitelky, z čehož plyne často desetihodinová pracovní doba," uvedla pro centrum.cz Andrea Benešová. Studie institutu CERGE-EI z roku 2018 podle portálu pak ukázala, že „předškolní docházka vyrovnává startovní pozice dětí při nástupu do školy, a proto největší pozitivní dopad předškolního vzdělávání pociťují právě děti ze znevýhodněného prostředí. Jenže právě děti z těchto rodin chodí do školky nejméně a stát se to marně snaží dohnat represí - nařízením povinné předškolní docházky“.
Zvážíme Standu? Seznam.cz píše o tom, že „třeboňští rybáři začali v pátek s výlovem Rožmberka, největšího rybníku v České republice, který má rozlohu přes 640 hektarů“. Jako jediný se tak musí před výlovem vypouštět už čtrnáct dní dopředu. „Očekáváme, že z rybníku vylovíme 150 tun tržních ryb, 120 tun z toho bude tvořit kapr a 30 tun počítáme na ryby vedlejší,“ uvedl pro seznam.cz předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha. „Rybáři doufají, že se letos povede chytit i sumce Standu, kterého sem před několika lety převezli z Bošileckého rybníka. Ten mu už totiž byl malý“, píše portál s tím, že loni se ho vylovit povedlo a Standa vážil celých 40 kilogramů.