Aktualizováno I když na první pohled vypadají čísla z tuzemského průmyslu velmi povzbudivě, když se meziročně jeho výroba zvýšila o čtvrtinu, stále více je patrné, že se dostal na hranice svých stávajících možností. Vysoká meziroční čísla jsou navíc stále ovlivněna nízkým srovnávacím základem loňského druhého čtvrtletí, kdy zafungoval první lockdown a dobrovolné odstávky, a proto má smysl se spíše dívat na meziměsíční čísla.
Ve srovnání s dubnem průmyslová produkce poklesla o 3,6 %, a to především v důsledku nepříznivého vývoje v největších tuzemských oborech. Automobilový průmysl, který si rozhodně nemohl stěžovat na nedostatek zakázek, má za sebou propad o téměř 11 %. Na vině je stále nedostatek komponent, který trápí výrobce napříč celým kontinentem. A chvíli bude ještě hůře, protože někteří výrobci už raději omezují výrobu, než aby dále plnili sklady nehotovými výrobky.
Meziměsíčně slabší čísla přicházejí i z dalších oborů, jako například elektrotechniky, chemického nebo plastikářského průmyslu. Nedostatek komponent navíc není jediným problémem tuzemského průmyslu, ale trápí jej i vysoké ceny vstupů a permanentní nedostatek pracovníků, který navíc zesiluje omezená pracovní migrace.
I když jsou nové objednávky příslibem příznivých výsledků průmyslu v dalších měsících, nejistota ohledně dostatku vstupů do výroby nejbližší výsledky tohoto největšího tuzemského odvětví znejišťuje. Sedmiprocentní meziměsíční nárůst zakázek v automobilovém průmyslu (meziroční dokonce 80 %) proto ještě není zárukou dalšího růstu produkce. Pro úplnost lze snad jen dodat, že hodnota nových zakázek je ve srovnání s rokem 2019 asi o 10 % vyšší.
