Růst globální ekonomiky zpomaluje více, než se čekalo ještě před několika měsíci, zejména v důsledku invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Hrozí také, že energetická a inflační krize ve velkých ekonomikách přerostou v recesi. Ve svém výhledu to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V letošním roce stále očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, v roce příštím už ale počítá se zpomalením tempa na 2,2 procenta. V červnu OECD čekala zpomalení růstu na 2,8 procenta.
Organizace je zvlášť pesimistická ve výhledu v Evropě. Ta je nejvíce přímo vystavena dopadům války na Ukrajině.
Celosvětová produkce bude příští rok proti odhadu z doby před invazí nižší o 2,8 bilionu USD (71,2 bilionu Kč), odhaduje nyní OECD. To odpovídá velikosti francouzské ekonomiky.
OECD předpokládá, že růst eurozóny zpomalí v příštím roce na 0,3 procenta z letošních 3,1 procenta. To znamená, že blok 19 zemí platících eurem stráví nejméně část roku v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí poklesu za sebou. To představuje dramatické zhoršení proti výhledu z června, kdy OECD předpokládala, že ekonomika eurozóny příští rok vzroste o 1,6 procenta.
Zvlášť nepříznivě vidí OECD výhled Německa, které je závislé na ruském plynu. V příštím roce tam čeká pokles o 0,7 procenta, zatímco ještě v červnu čekala růst o 1,7 procenta.
OECD také varovala, že další přerušení dodávek energií zasáhne růst a zvýší inflaci, zvláště v Evropě. Tam by to mohlo snížit aktivitu o dalších 1,25 procentního bodu a naopak zvýšit inflaci o 1,5 procentního bodu, což by mnoho tyto země uvrhnout na celý příští rok do recese.
Spojené státy jsou sice méně závislé na dovozu energií než Evropa, dostávají se však do útlumu, protože americká centrální banka (Fed) zvyšuje úrokové sazby, aby dostala pod kontrolu inflaci. Růst největší ekonomiky světa příští rok podle odhadu zpomalí na 0,5 procenta z letošních 1,5 procenta. V červnu přitom OECD čekala, že letos HDP ve Spojených státech vzroste o 2,5 procenta a příští rok o 1,2 procenta.
Přísná opatření proti šíření nemoci covid-19 v Číně pak znamenají, že čínská ekonomika letos vykáže růst o 3,2 procenta a příští rok o 4,7 procenta. Dřívější odhady počítaly na letošní rok s růstem o 4,4 procenta a na příští rok o 4,9 procenta.
Navzdory rychle se zhoršujícímu výhledu předních ekonomik je podle OECD v rámci boje s inflací zapotřebí dalšího zvyšování úrokových sazeb. Základní sazby většiny hlavních centrálních bank podle OECD příští rok překročí čtyři procenta.
Mnoho vlád zvyšuje i pomoc domácnostem a firmám s vysokou inflací. Taková opatření by podle OECD měla být zaměřena na ty, kteří je nejvíce potřebují, a měla by být dočasná, aby se snížily jejich náklady a dál neprohlubovaly zadlužení. To je kvůli předchozí pandemii covidu-19 už tak dost vysoké.