Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 269,1 miliardy korun z říjnových 210,7 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že se za celý rok podaří dodržet plánovaný deficit 295 miliard korun. Hospodaření státu ke konci listopadu je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrté nejhorší v historii Česka. Loni ke konci listopadu byl rozpočtový schodek 337,1 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy dosáhly ke konci listopadu 1,719 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 20,8 procenta. Výdaje státu za jedenáct měsíců činily 1,988 bilionu korun, proti předchozímu roku narostly o 12,9 procenta.
Stanjura uvedl, že listopad je tradičně měsíc, kdy stát hospodaří schodkově, protože nepřichází inkaso daní z příjmu, ale je třeba platit zálohu na regionální školství a zároveň rostou investiční výdaje. "Prosinec bude silný i v příjmech - jsou splatné čtvrtletní zálohy na daň z příjmu právnických osob, očekáváme další zálohu na daň z neočekávaných zisků a vyšší než v předchozích měsících bývá v prosinci také inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Takže já předpokládám, že dodržíme plánovaný schodek maximálně 295 miliardy korun pro letošní rok," uvedl ministr.
Příjmové straně rozpočtu k meziročnímu zlepšení přispěly podle ministerstva financí příjmy z Evropské unie, dividenda energetické společnosti , inkaso mimořádných daní, ale také zvýšené standardní daňové příjmy. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, proti loňsku se zvýšilo o 37,5 procenta na 167,1 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát vybral 131,3 miliardy korun, meziročně o 22,3 procenta víc. Největším daňovým příjmem byla tradičně daň z přidané hodnoty, na které stát inkasoval 332,4 miliardy korun, o 5,8 procenta víc než před rokem.
Inkaso daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) bylo ke konci listopadu 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,7 miliardy korun.
Výběr spotřebních daní se meziročně snížil o 3,5 procenta na 135 miliard korun. "Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků, kde se projevuje změna preferencí a nákupních zvyklostí spotřebitelů. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem meziročního poklesu omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií," uvedlo ministerstvo financí. Rostl pouze výběr spotřební daně z minerálních olejů, kde se příznivě projevilo srpnové vrácení sazby daně z nafty na úroveň z počátku loňského roku.
Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky, na kterých stát zaplatil 796,5 miliardy korun. Z toho 628,8 miliardy korun byly výplaty důchodů, které meziročně vzrostly o 17,1 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 67 procent na 129,5 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Náklady na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 23,6 procenta na 57,3 miliardy korun.
Kapitálové výdaje vzrostly o 22 procent na 179,8 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury, na které stát využil 62,1 miliardy korun.