Zatímco v minulém roce se ceny komodit stabilizovaly, od začátku letošního roku dochází k jejich opětovnému růstu. Vedle vybraných agro komodit a kovů zažívá slušnou rally také ropa – za poslední tři měsíce se její cena zvýšila o téměř 20 % a poprvé od října pokořila hranici 90 dolarů za barel.
Globální ropný trh se v posledních měsících dostává pod intenzivnější tlak, jak ostatně ilustruje i pohled na prohlubující se backwardaci forwardové křivky. Hlavním důvodem je rozhodnutí aliance OPEC+ znovu prodloužit těžební škrty v rozsahu 2,2 mil. barelů denně do konce druhého čtvrtletí. Nad rámec kolektivních škrtů přitom Saúdská Arábie dobrovolně omezuje produkci o dodatečných 1 mil. barelů denně, Rusko pak přibližně o půl milionů barelů denně. Právě Saúdové, de facto lídr kartelu OPEC+, tlumí svou těžbu nejvýznamněji – jejich domácí produkce se pohybuje jen okolo 9 mil. barelů denně, více než 3 mil. barelů pod maximální produkční kapacitou.
K růstu cen přispěla i volatilní geopolitika. V poslední době zejména ukrajinské útoky na ruské rafinérie, společně s narušením tankerové dopravy v Rudém moři. To má dopad zejména do zvýšeného napětí na trhů se středními ropnými destiláty v regionu Blízkého východu. Přeliv vyšších rafinérských cen u dieselů do Evropy není vzhledem ke konci topné sezóny vážným rizikem.
Těžební restrikce OPEC+ by měly samy o sobě – při stále solidní kondici ropné poptávky – udržet tržní bilanci ve druhém čtvrtletí v deficitu. V nejbližších měsících by proto měly zůstat ceny solidně povzbuzeny býčími fundamenty. Ty by mohly ropě dopomoci k dalším ziskům na cestě k hranici 100 dolarů, k ještě významnějšímu růstu by však musel přijít dodatečný impuls. Tím mohou být například poruchy na straně nabídky v kontextu napjaté geopolitické situaci, které jsou však z podstaty těžko predikovatelné.
Také výhled na druhou polovinu letošního roku má ve svých rukou OPEC+. Minimálně částečné prodloužení těžebních škrtů je pravděpodobné (v závislosti na ceně ropy), bez něhož by se bilance ropného trhu vrátila zpátky do přebytku. Důležitou roli sehraje v cenovém vývoji také politika Fedu. Pokud by se totiž nedostavilo očekáváné uvolnění měnové politiky, resp. výrazně by zaostalo za očekáváním trhu, jednalo by se o špatnou zprávu pro riziková aktiva. A to včetně ropy, která by se – při absenci dodatečných nabídkových šoků – jen horko těžko držela v rozmezí 90-100 dolarů za barel.
TRHY
Koruna
Koruna během včerejšího obchodování ztrácela a podívala se na 25,40 EUR/CZK. Dnes bude českou měnu zajímat výsledek březnové inflace - my očekáváme mírný meziroční pokles na 1,9 % (+0,1 % meziměsíčně), kosmeticky níže než očekává trh (2,0 %). Z pohledu ČNB půjde znovu o výraznější pozitivní překvapení, důležitou roli však sehraje i výsledek jádrové inflace. Celkově toho však dnešní inflační čísla pro ČNB příliš nezmění (v květnu bude na stole další 50bps cut) a ani korunový trh by tak nemusel pocítit větší míru volatility. Tu by však v odpoledních hodinách mohl rozvířit výsledek americké inflace, zvláště pokud by vyšší celková inflace měla dále snížit sázky na červnové snížení sazeb v podání Fedu (viz eurodolar).
Eurodolar
Eurodolar by dnes odpoledne konečně mohla probudit americká inflační data za měsíc březen. Inflační vývoj v USA v tomto roce není příznivý a trh je tudíž oprávněně nervózní, jak březnové číslo dopadne. Co se týká jádrové složky, tak zde souhlasíme s trhem, že by mohlo dojít ke kosmetickému snížení z 3,8 % na 3,7 %. Odtud by tedy k velkému překvapení nemělo dojít. Jisté riziko podle nás ale skýtá výsledek celkové inflace, která by mohla růst meziměsíčně stejným tempem jako v únoru (tj. o 0,4 %), což by řečí meziročních čísel mohlo způsobit zrychlení z 3,2 % a 3,5 %. A to by se eurodolaru minimálně krátkodobě nelíbilo, neboť by šance na červnové snížení sazeb ze strany Fedu dále výrazně poklesla.