Česká bankovní asociace (ČBA) nadále očekává, že česká ekonomika letos vzroste o dvě procenta a v roce 2027 zrychlí na 2,3 procenta. Mění se však struktura růstu. Výhled spotřeby domácností, investic i exportu je příznivější a opírá se o silnější mzdy, úvěrovou aktivitu a odolnější zahraniční poptávku. Významnou změnou srpnové predikce prognostického panelu asociace je snížení očekávané průměrné spotřebitelské inflace pro letošní rok o půl procentního bodu na dvě procenta. Zástupci ČBA to oznámili na dnešní on-line tiskové konferenci.
"Česká ekonomika se i přes mimořádné události prvního pololetí udržela v solidní kondici," uvedl ekonom J&T Banky Adam Ruschka. "Srpnová prognóza nemění celkové tempo růstu ekonomiky, ale výrazně mění jeho strukturu," doplnil analytik ČBA Jaromír Šindel. Letošní celkovou inflaci podle něj tlumí hlavně příznivý vývoj cen potravin. Tento efekt však nemusí vydržet. Jádrová inflace, rychlejší růst mezd a riziko dražších energií proto vyžadují opatrnost České národní banky (ČNB), dodal.
Spotřeba domácností by měla letos vzrůst o tři procenta, tedy o 0,3 bodu rychleji než v květnovém výhledu. Významnou podporou je výraznější růst reálných mezd, který prognóza pro letošní rok zvyšuje o 1,5 bodu na pět procent. K růstu spotřeby přispívá pokračující silná úvěrová aktivita, ale i uvolněnější rozpočtová politika. Na druhé straně výsledky ankety ČBA naznačují, že mimořádně vysoká míra úspor domácností bude klesat pouze pozvolna, ještě na konci roku 2027 zůstane výrazně nad předcovidovým průměrem.
Na konci letošního roku by se celková inflace měla pohybovat kolem 2,8 procenta a v roce 2027 panel očekává její průměrné zvýšení na 2,6 procenta meziročně. Za nižším letošním výhledem stojí především příznivější vývoj cen potravin. Po celý letošní rok se navíc projevuje převedení poplatku za obnovitelné zdroje energie z domácností na státní rozpočet. Silnější poptávkové tlaky se promítají zejména do jádrové inflace. Ta by se pro letošní rok měla zvýšit o 0,1 bodu na 2,9 procenta a v roce 2027 ji ČBA očekává na 2,7 procenta.
Domácí cenové tlaky podporuje zejména vývoj mezd. Průměrná nominální mzda by letos měla vzrůst o 7,1 procenta meziročně a pro rok 2027 panel očekává 5,8procentní růst. Silnější reálné příjmy včetně dopadů uvolněnější rozpočtové politiky jsou důležitou podporou spotřeby domácností. Trh práce přitom podle prognózy projde jen pozvolným uvolněním. Průměrná registrovaná nezaměstnanost by letos měla dosáhnout 4,9 procenta a v roce 2027 mírně klesnout na 4,8 procenta.
Medián prognostického panelu nově očekává ponechání základní sazby ČNB na 3,75 procenta na konci roku 2026 i 2027. Rizika pro konec letošního roku jsou přitom pro téměř polovinu panelu vychýlena směrem k vyšším úrokovým sazbám. Koruna by měla zůstat relativně silná a tlumit dovážené inflační tlaky. Průměrný kurz panel letos očekává kolem 24,30 Kč/EUR a 24,10 Kč/EUR v roce 2027, tedy o deset, respektive dvacet haléřů silnější než v květnové prognóze.
ČNB počátkem srpna letošní výhled vývoje tuzemské ekonomiky zhoršila. HDP podle ní za celý rok vzroste o 2,2 procenta, předchozí prognóza z května očekávala hospodářský růst 2,5 procenta. Průměrná inflace za letošní rok bude dvě procenta, předchozí predikce ČNB počítala s růstem spotřebitelských cen o 2,2 procenta. V příštím roce hospodářský růst Česka zrychlí podle ČNB na 2,7 procenta.