CERI: Hospodářský vývoj střední a východní Evropy uspokojivý

Paříž 31. prosince (zpravodaj ČTK) - Jako "globálně uspokojivý" hodnotí francouzské Středisko pro mezinárodní studia a výzkum (CERI) hospodářský vývoj zemí střední a východní Evropy, které nedávno vstoupily do Evropské unie. V rozsáhlé studii uvedlo, že střední a východní Evropa zjevně zažívá nezadržitelný a většinou vyvážený růst, který je tažený domácí poptávkou a jenž jí umožňuje postupně dohánět zpoždění zděděné z minulosti. Budoucnost by ale mohla poznamenat nynější finanční krize ve světě, jejíž důsledky zatím nelze předvídat, uvádí ekonom Jean-Pierre Pagé, pod jehož vedením byl materiál vypracován.

CERI v něm konstatuje, že vysoké tempo hospodářského růstu umožnilo zemím této části Evropy zrychlit dohánění úrovně "staré" EU. Za signál dobrého zdraví jejich ekonomiky přitom označuje fakt, že růst je zvlášť výrazný v průmyslu, a uvádí, že silný růst umožňuje díky příjmům, jež z něho plynou, udržovat v mezích schodky veřejných financí.

Při hodnocení podle skupin zemí označuje CERI za zvláštní případ Slovinsko, které už je v mnoha ohledech srovnatelné se "starými" členskými zeměmi EU. Česká republika a Slovensko, stejně jako Polsko, vykazují podle něho zjevné známky ekonomického zdraví. Jejich růst je silný a respektuje finanční rovnováhy a tyto země mohou bez nějaké překotnosti předpokládat vstup do zóny eura v nepříliš vzdálené budoucnosti. Vývoj Maďarska považuje CERI za neurovnaný, u Pobaltí používá termínu "přehřátí".

Vstup zemí střední a východní Evropy do Evropské unie se dnes z čistě ekonomického hlediska jeví jako úspěch. Hrubý domácí produkt na obyvatele osmi nových zemí EU stoupl ze zhruba 50 procent úrovně staré "patnáctky" v roce 2004 na asi 55 procent v roce 2006. Za první tři roky od vstupu se průměrné tempo růstu HDP zvýšilo ze tří na 5,3 procenta, u vývozu to bylo z deseti na 18,7 procenta, nezaměstnanost se snížila z 15 na 13 procent, to vše bez zhoršení finanční rovnováhy.

V sociální oblasti jsou výsledky méně výrazné. S pomocí evropských fondů jsou ale noví členové schopni v dohánění životní úrovně uspět pod podmínkou, že - jak se to zřejmě děje v České republice nebo jak se to může stát v Polsku - nepadnou do léčky demontáže sociální ochrany a daňového systému v očekávání klamného pokroku konkurenceschopnosti a že budou schopny vést správnou politiku redistribuce výhod plynoucích z integrace do unie, uvádí Pagé závěrem.

Politolog Jacques Rupnik, který v CERI působí jako ředitel výzkumu, si ve svém příspěvku do studie všímá hlavně "krachu protievropského nacionalismu" v Polsku a "návratu nacionalistů" na Slovensku. Píše, že polský případ dobře ilustruje populistickou vlnu, která se vzedmula v některých zemích po jejich vstupu do EU v roce 2004. Jde tu o znejistění konsensu elit z období přechodu v předchozím desetiletí i o reakci na uvolnění tlaku (na změny) po vstupu. Polský a také slovenský případ ale také naznačují, že tato vlna má své hranice - Evropská unie vytváří institucionální a politické mantinely, díky nimž mohou být projevy populismu destabilizační, ale zůstávají na uzdě, uvádí Rupnik.