Spotřebitelské ceny se v lednu zvýšily o 1,2 procenta. Meziroční inflace ovšem klesla na 0,7 procenta z prosincového 1,0 procenta. Podle očekávání hlavní inflační impuls přinesly změny spotřebních daní a DPH. Na inflaci se podepsalo také zvýšení nájemného. Opačně však působily pokles cen elektřiny a levnější plyn pro domácnosti.
Neutěšený stav českých veřejných financí donutil vládu k prosazení úsporného balíčku. Nicméně základem nenabyly úspory, nýbrž vyšší daně. Vyšší sazby spotřebních daní na pohonné hmoty a alkohol a posun obou sazeb DPH o procentní bod výše posunu celkovou cenovou hladinu v české ekonomice o 1,0 procentní body výše.
Leden tradičně přináší další důležitý inflační faktor, změny regulovaných cen a změny cen, které sice nejsou regulovány, ale mění se zpravidla jen jednou ročně. Z nich má velkou váhu ve spotřebním koši zejména bydlení. Nájemné se letos v lednu zvýšilo o 7,8 procenta, přičemž regulované nájemné stouplo o 14,1 procenta. V řádu procent rostly také ceny vodného, stočného, tepla a teplé vody. Naopak inflaci tlumilo zlevnění elektřiny o 2,5 procenta a zemního plynu o 0,6 procenta.
Mezi tradiční sezónní faktory v lednu patří dražší brambory a zelenina a povánoční výprodeje cen oblečení, obuvi a dalšího zboží.
Inflace by měla zůstat v první polovině roku pod jedním procentem, poté by se měla začít zvolna blížit ke dvěma procentům, jež představují inflační cíl ČNB platný od letošního roku. Měnová politika tedy může nechat své zbraně odpočívat dvě až tři čtvrtletí.