Zatímco na dalším růstu cen komodit panuje shoda, o jeho motivech takřka lítá řež. Faktem je, že poslední dekáda byla charakterizována přesunem investic do komodit do rukou širší a také laičtější investorské veřejnosti. To s sebou obvykle nese riziko bublin. Jenže za růstem poptávky po zlatě, ropě či plynu je faktorů mnohem více, povětšinou racionálních.
Finanční krize, ekonomická recese a další emise peněz tento proces investic do komodit od roku 2008 výrazně urychlily a jsme svědky růstu sektoru v celé jeho šíři. Výsledkem je například index cen komodit sestavovaný The Economist v úvodu roku 2011 na nových historických maximech. Růst je připisován na jedné straně „silné poptávce“, v úvodu roku došlo také k silné akumulaci nově uzavřených dlouhých pozic (tedy sázek na růst) na komoditních trzích v USA, v objemu zhruba 1,85 mil. kontraktů.
Proti těmto číslům jdou ale další indexy, považované za „tvrdé“ indikátory poptávky po komoditách i ekonomického oživení. Je to například Baltic dry index, který se od října snížil na polovinu, nebo objemy přepravy. Association of American Railroads minulý rok zaznamenala 7,3% růst objemu nákladu na 11,3 milionů tun, to je stále pod čísly byť jen roku 2006 (12 mil. tun).
Rozpor logicky vzbuzuje otázky. Jestliže se světová ekonomika vyjádřeno čísly o růstu prozatím nachází ve velmi raném stadiu oživení, jsou vysoké ceny surovin signálem omezení na straně nabídky? A způsobí nedostatečná nabídka inflační tlaky takové síly, že bude třeba utáhnout měnovou politiku? Vývoj inflačních dat v jednotlivých zemích by tomu napovídal, když samostatnou kapitolou jsou potraviny (růst cen a průmět do inflace v zemích CEE, nepokoje v Tunisu,...) Druhou variantou je, že drahé komodity jsou výsledkem „nekalých rejdů“ spekulantů na trzích s futures kontrakty. Další skupina pro zdůvodnění půjde k Fedu a jeho „vrtulníkovému Benovi“, vidíce růst investic do komodit, stejně jako akcií, jako logický důsledek úklidu peněz sypaných do ekonomiky. Konec konců, ceny komodit znovu vystartovaly zejména ve druhé polovině roku 2010, kdy Fed bez velkého zdráhání rozhlásil, že půjde do druhého kola kvantitativního uvolňování QE2.
Jenže, zažitou představu o rostoucí poptávce s poklesem ceny boří u komodit více než kde jinde nákladová strana těžby a produkce. Čím vyšší cena, tím více nových dolů, více těžby, více osetých hektarů. Čím nižší cena, tím více uzavřených nerentabilních dolů, více opuštěných polí, méně těžby (viz narůstající spor o ropu mezi OPEC a IEA). Ceny komodit podléhají také více než kterékoli jiné klimatickým vlivům, o čemž nás přesvědčil vývoj na trhu s uhlím po záplavách v Austrálii, a také vlivům cyklickým. To znamená na vrcholu hospodářského cyklu ochotu investorů zaplatit za surovinu téměř cokoli…a naopak.
Umění odpovědět si na otázku, co vlastně stojí za růstem cen komodit, je také důležité pro umění odhadnout, jak se bude dařit jednotlivým částem světa do budoucna. Je důvod na straně produkce a omezených zdrojů. Pak je to o to horší zpráva pro západní svět a zejména pro Evropu jako čisté komoditní konzumenty, nikoli výrobce. Vysoké ceny paliv, kovů nebo potravin mohou způsobit růst inflace, hlavním efektem ale navíc bude zdražení spotřeby. Evropa má navíc slabší vyjednávací pozici než USA či Čína (například trh ropy se řídí zejména stavem amerických ropných zásob a růstem čínského HDP). Je důvod v levných penězích Fedu? Pak sledujeme nejspíš gigantický růst bublin… Je důvod v růstu životní úrovně a konzumu Asie? Pak utahování měnové i fiskální politiky v zemi bude znamenat pro komodity propad. Opačný reálný vývoj lze pak zřejmě očekávat v případě „měkkých“ komodit. Je růst cen obilovin, kukuřice či bavlny důsledkem reálného nedostatku narůstajícího s rostoucí světovou populací, spíše než jen reakcí na kolísavou sklizeň vystavenou nevypočitatelnému světovému klimatu, kterou dále umocňují ziskuchtiví spekulanti kupující skladovatelné komodity do zásoby s vidinou následného prodeje? Pak by na takovou situaci doplatili hladem především nejchudší regiony světa bez ohledu na velikost jejich domácí sklizně.
Jaký je Váš názor na další vývoj na trhu komodit a co podle Vás žene růst jejich cen? Hlasujte v nové anketě a podělte se o svůj názor v diskusi - ZDE.