Islandský parlament schválil novou dohodu o vyplacení pěti miliard USD (89,9 miliardy Kč) Británii a Nizozemsku jako náhrady za ztracené vklady jejich občanů u islandské internetové banky Icesave. Ta zkrachovala v roce 2008. Dohoda by mohla ukončit dlouhotrvající spor, který způsobil politické a finanční napětí mezi těmito zeměmi.
Zákon nazývaný Icesave podpořilo 44 z celkem 63 zákonodárců, proti jich bylo 16 a tři se zdrželi hlasování. Zákon nyní ještě musí podepsat prezident Ólafur Ragnar Grímsson. Ten však stál za loňských kolapsem dohody, protože odmítl zákon podepsat a místo toho vyhlásil o dokumentu národní referendum, které ho odmítlo. V neděli však prezident v rozhovoru pro státní televizi uvedl, že současná dohoda je mnohem lepší.
Icesave patřila bance Landsbanki, která byla jednou ze tří velkých islandských bank, které v roce 2008 zkrachovali. Peníze u Icesave měli mimo jiné uloženy také občané Británie a Nizozemska, které Island odmítl odškodnit. Vklady těmto lidem tak vyplatily jejich vlády, které pak začaly peníze vymáhat po Islandu.
Podle vlády by skutečné náklady státu na odškodné měly být mnohem nižší než pět miliard USD, protože velká část peněz na splátku bude pocházet z prodeje majetku Landsbanki. Vláda odhaduje, že vyplatí nejvýše 50 miliard islandských korun (7,65 miliardy Kč).
Vyřešení sporu kolem Icesave odstranění jeden z důležitých bodů, který vnášel nejistotu v oživení islandské ekonomiky. Pomůže rovněž zemi při případném jednání o členství v Evropské unii, napsaly agentury AP a Reuters.
Island, jehož ekonomika se v posledním desetiletí prudce rozvíjela, se v roce 2009 propadl do hluboké finanční a ekonomické krize v důsledku pádu všech svých hlavních bank. Ty se zadlužily neúměrnou expanzí v zahraničí. Kolaps bank Kaupthing, Landsbanki a Glitnir srazil na kolena islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na MMF a některé evropské země. Ekonomika reagovala na finanční krizi propadem spotřeby, sérií bankrotů a prudkým růstem nezaměstnanosti.
V roce 2009 ekonomika klesla o 6,8 procenta. Ve třetím loňském čtvrtletí konečně po dvou letech propadu obnovila mezičtvrtletní růst, když hrubý domácí produkt stoupl proti předešlému čtvrtletí o 1,2 procenta. V meziročním srovnání však byl stále nižší.