Aktualizováno Řecko požádalo Evropskou unii (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF) o restrukturalizaci dluhu na minulé schůzce Ecofin, která proběhla ve dnech 8. a 9. dubna v Maďarsku, a při dubnové návštěvě MMF v Athénách, napsal dnes řecký list Elefterotypia s odvoláním na blíže neurčené zdroje z MMF. Konkrétní jednání o možnostech restrukturalizace řeckého dluhu podle listu začnou v červnu. Oficiální místa v Řecku i Bruselu přitom ještě o víkendu možnost restrukturalizace veřejně odmítají. Představitelé řecké vlády opakují, že se země hodlá od příštího roku při žádostech o půjčky opět obracet na trh.
"Ministr financí Jorgos Papakonstantinu žádost vlády předložil na neformální schůzce (ministrů financí EU) Ecofin, která se konala začátkem dubna v Maďarsku," píše list. Deník Elefterotypia napsal, že Řecko usiluje o prodloužení splatnosti dluhu, který má vyrovnat příští rok.
Podle řeckého tisku se pro restrukturalizaci dluhu vyslovil i americký ministr financí Timothy Geithner. "Musíte to udělat," řekl údajně Papaconstantinovi. Veškeré zprávy na toto téma jsou podle deníku Elefterotypia oficiálně popírány, protože se prý nikdy neoznamují předem.
"To není pravda, ministr poskytl k tomuto tématu vyčerpávající informace už včera," cituje agentura Reuters činitele řeckého ministerstva financí, který si nepřál být jmenován. Odkázal tak na nedělní Papakonstantinova slova, v nichž ministr možnost restrukturalizace zásadně odmítl, a to už poněkolikáté. "Bolestnost a náklady" tohoto kroku by byly vyšší než při snahách země splatit své závazky věřitelům, řekl včera Papakonstantinu.
Restrukturalizaci řeckého dluhun naopak již v pátek nepřímo připustil náměstek německého ministra financí Werner Hoyer. Nechal se slyšet, že by tento krok nebyl žádnou "katastrofou" a Německo by jej v případě nutnosti.
Přesně opačný názor zastává vůči restrukturalizaci dluhů zemí jako je Řecko, Irsko a Portugalsko francouzská ministryně financí Christine Lagardeová: "Bylo by to katastrofické, protože poté by to těmto zemím extrémně ztížilo návrat na finanční trhy," sdělila dnes francouzská politička.
"Centrální banka už od října jasně vysvětluje, že taková možnost není nutná a není ani žádoucí," řekl k možnosti restrukturalizace dluhu guvernér centrální banky Jorgos Provopulos, který je zároveň členem bankovní rady Evropské centrální banky (ECB).
Řecký list Katimerini s odkazem na zdroj z Evropské komise také napsal, že Atény už před činiteli EU a MMF nadnesly možnost prodloužení splatnosti dluhu, který má Řecko vůči soukromým věřitelům. EU a Evropská centrální banka ale podle listu tuto myšlenku odmítly ze strachu, že by takový krok poškodil ostatní evropské ekonomiky.
Výnos na řeckých dvouletých dluhopisech dnes roste o 41 bps na 18,91 % a stanovuje tak nový rekord v rámci eurozóny. Rozdíl ve výnosech desetiletých dluhopisů Řecka vůči obdobným obligacím Německa se dnes rozšiřuje na 10,59 procentního bodu, což je nejvíce od počátku měření v roce 1998. Pojištění proti úpadku země dnes také roste na nová historická maxima, když CDS posilují o 56 bps na 1 211 bodu. Odvozená pravděpodobnost platební neschopnosti Řecka (v následujících pěti letech) roste na 64,5 procenta.
Řecký premiér Jorgos Papandreu v pátek oznámil, že země má reformní plán, který by měl přinést úspory v rozsahu 26 miliard eur pro roky 2011 až 2015 a povede ke snížení rozpočtového schodku do roku 2015 na jedno procento HDP ze zhruba 10 % v roce 2010. Zároveň řecká vláda podle jejího předsedy sníží své výdaje na 44 procenta HDP z 53 procent v roce 2009. Dojít má podle ministerstva financí Řecka na škrty v rozpočtu na mzdy, armádu, ušetřit má i reforma zdravotnictví, penzí a daní. V rámci privatizace aktiv za 50 miliard eur si vláda nadále hodlá udržet kontrolu ve strategických sektorech. V pátek představený plán trh nepřijal s velkou mírou nadšení.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, ČTK, MediaFax)