Takzvaný kurzarbeit, tedy opatření na podporu udržení zaměstnanosti v období hospodářských potíží, by podle Svazu průmyslu a dopravy přece jen mohl být v ČR zaveden. Podařilo se prý odstranit hlavní překážku pro jeho zavedení, kterou je financování. Ministerstvo práce a sociálních věcí souhlasí s návrhem zaměstnavatelů, aby pro něj byly využity peníze z evropského sociálního fondu, řekl ČTK mluvčí svazu Milan Mostýn.
Ministerstvo financí doposud zavedení těchto opatření odmítalo, protože by zatížilo státní rozpočet. Nyní by se to ale rozpočtu nemělo dotknout, uvedl Mostýn. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhadlo, že by si opatření na podporu zaměstnanosti vyžádala náklady za jednu miliardu až 6,22 miliardy korun, pokud by se opakovala hospodářská krize z roku 2009.
"Podíl mzdy není ještě určen. Mezi našimi návrhy je až 80 procent mzdy s tím, že stát a firmy si dělí náklady. Je to jeden z několika návrhů a výsledek bude závislý od řady faktorů," uvedl Mostýn. Upozornil také na to, že nejde již o klasický kurzarbeit po vzoru Německa, kdy lidé zůstávají doma. Tento model je založen na vzdělávání pracovníků, zejména pak v oblasti podpory jejich technických dovedností.
Příspěvek by byl vyplácen v době částečné nezaměstnanosti za určitých podmínek, a to v případě určitého propadu výroby, snížení zakázek zaměstnavatele v rozmezí 20 až 60 procent, přechodných potíží v období šesti až maximálně 12 měsíců. Model by byl analogií již dřívějších projektů typu Vzdělávejte se, Vzdělávejte se pro růst či Školení je šance.
"Opatření na podporu udržení zaměstnanosti považujeme za jednu z možností, jak bezprostředně a konkrétně pomoci podnikům v době zhoršené ekonomické situace. Máme proto eminentní zájem, aby jednání došla do cílové rovinky až k právní úpravě," uvedl viceprezident svazu Pavel Juříček.
Obrysy konkrétního návrhu by měly být předloženy na stůl k další diskusi v první polovině června. SP prosazuje, aby opatření nabyla účinnost k 1. září letošního roku. S jejich přijetím již dříve souhlasili v rámci tripartitního jednání vedle zaměstnavatelů i odbory s tím, že se státu peníze vrátí. Ušetří totiž na podporách v nezaměstnanosti a zaměstnaní budou i nadále přispívat do státní kasy.