Aktualizováno Německá kancléřka Angela Merkelová bude na nejbližším summitu Evropské unie na konci června prosazovat prohloubení politické unie a vytvoření rozpočtové unie, uvedla v ranním magazínu německé veřejnoprávní televize ARD. Jasně také uvedla, že při prosazování tohoto cíle nehodlá brát ohled na státy, které s přenášením dalších pravomocí na Brusel nesouhlasí. Kroky chce prosadit i za cenu dvourychlostní Evropy.
Měnová unie nestačí, potřebujeme společnou rozpočtovou politiku
"My nepotřebujeme jen měnovou unii, ale potřebujeme takzvanou fiskální unii, tedy více společné rozpočtové politiky," prohlásila Merkelová. Za nutné považuje i prohloubení politické unie. "To znamená, že musíme krok po kroku předávat Evropě kompetence, aby ta získala také kontrolní pravomoci," uvedla kancléřka.
K rázným kritikům dalšího prohlubování evropské integrace patří například český prezident Václav Klaus. Merkelová však na ty, kteří se nebudou chtít přidat, nehodlá čekat. Podle kancléřky je potřeba zůstat otevřený, "aby všichni měli možnost se zapojit". "Nesmíme ale zůstat stát jen kvůli tomu, že jeden nebo druhý nechce jít s námi," zdůraznila Merkelová.
Německá kancléřka se podle německých zpravodajských serverů otevřeně vyslovila pro takzvanou dvourychlostní Evropu. Ta se už nyní projevuje například rozdělením Evropské unie na státy soustředěné v eurozóně a na členy EU s měnou vlastní.
Merkelová ale jedním dechem pro ARD dodala, že by od Summitu EU, který se v Bruselu uskuteční 28. a 29. června, neměla být vysoká očekávání. Ona sama prý nepředpokládá, že schůzka přinese nějaké zásadní rozhodnutí.
Merkelová, která je terčem kritiky části evropských partnerů, například Francie s novým prezidentem a vládou, za přílišnou orientaci na úspory v rozhovoru uvedla, že ji samozřejmě zajímá růst, ale rozpočtová konsolidace a růst jsou dvě strany téže mince. „Bez solidních financí nemůžete růst a samotné zdravé finance nejsou vše. Jsou zde další otázky, například konkurenceschopnost,“ uvedla Merkelová.
Fond vykoupení pomalu získává podporu
Vláda Angely Merkelové, která v eurozóně vždy platila za silného odpůrce jakékoliv formy sdílení břemene předlužení eurozóny, pomalu otupuje svou opoziční rétoriku. Potvrzují to nedávná slova dvou politických spojenců německé kancléřky. Preferovanou formou společného řešení nadměrného zadlužení členských států by se měl stát takzvaný „fond vykoupení“ (Redemption Fund). Ten by měl sdružovat dluh přesahujícího maastrichtský limit 60 procent hrubého domácího produktu do fondu krytého společnými zárukami. Participující země by se musely zavázat k přísnějším reformám veřejné správy a zakotvením dluhové brzdy do své ústavy, ale odměnou by jim bylo odsunutí splatnosti dluhu v tomto fondu o 20 až 25 let.
„Vidím určitý posun ve vládě směrem k navrhovanému fondu vykoupení. Nejedná se o obecné „zevropštění“ vládního dluhu v Evropské unii. Pomůže to na jedné straně zachovat v platnosti snahy o konsolidaci národních rozpočtů vysoce zadlužených zemí a na druhou stranu to překoná tlaky v Německu,“ řekl včera v Berlíně Lars Feld, profesor ekonomie na Freiburg University člen rady ekonomických poradců Angely Merkelové, k návrhu na „fondy vykoupení“. Dodal, že je to podle něho lepší řešení než eurobondy.
Podporu projektu fondu vykoupení vyjádřil také Kurt Lauk, který stojí v čele podnikového výboru Merkelové strany CDU. Řekl dokonce, že by byl pro to, aby se splatnost nadlimitního dluhu ve společném fondu prodloužila dokonce až o půl století.
(Zdroj: ARD, AP, čtk, Bloomberg)