Americká banka (GS) snížila letošní cíl pro cenu zlata, a navíc investorům doporučuje sázet na pokles vzácného kovu. Ten včera zaznamenal největší jednodenní propad za poslední dva měsíce. K výprodeji přispěla zpráva o tom, že Kypr bude nucen kvůli své záchraně prodat velkou část zlatých rezerv.
„Navzdory růstu averze vůči riziku v eurozóně a neuspokojivým ekonomickým datům ze Spojených států se cena zlata v uplynulém měsíci nezměnila. Potvrzuje se tak to, že přesvědčení o nutnosti držet zlato, rychle mizí,“ napsali včera analytici GS Damien Courvalin a Jeffrey Currie. Prognózu pro letošní rok snížili na 1450 USD za trojskou unci, pro příští rok pak na 1270 USD za unci. Jedná se již o druhé snížení ze strany GS v tomto roce.
„Jelikož naši ekonomové počítají s minimálními dopady kyperské bankovní krize a s tím, že zpomalení ve Spojených státech nerozviklá rychlejší oživení očekávané ve druhé polovině letošního roku, považujeme prudké zotavení cen zlata za nepravděpodobné. Vzhledem k nepřesvědčivému výkonu komodity z poslední doby a k námi očekávaným vyšším reálným sazbám v USA znovu snižujeme prognózu ceny zlata v dolarech,“ stojí ve zprávě GS pro investory.
Analytici GS doporučují uzavírat dlouhé pozice (sázky na růst ceny), s nimiž prvně přišli na podzim roku 2010. I když prý v krátkodobé perspektivě existuje riziko zdražování zlata – pokud by růst americké ekonomiky dále zpomaloval – celkově by v dalších měsících roku měl na významu nabývat potenciál k poklesu ceny.
Zhoršených výhledů přibývá
V úterý se na stranu medvědů postavila i německá , když zredukovala vlastní odhad budoucího vývoje cen. Nová prognóza Deutsche pro letošní počítá s 1637 USD za unci, což je 12 % pod předchozím cílem.
Zvýšení pesimismu ve stejný den ohlásili také ve švýcarské . Dosavadní letošní prognózu 1900 USD sestřihli na 1740 USD za unci. Banka však ponechala beze změny odhad ceny pro příští rok, a to kvůli nejistému vývoji v eurozóně a možnému ukončení extrémně uvolněné měnové politiky ve Spojených státech.
„Zlato letos čelí mnoha výzvám. Obavy trhu ohledně budoucnosti kvantitativního uvolňování, rotace směrem k akciím, mírná inflace a soustředění na vyšší hospodářský růst oprávněně ohrožují růstový potenciál zlata. Také silnější dolar představuje překážku,“ uvádí se v doporučení .
Zlato včera odepsalo 1,7 %, momentálně obchoduje kolem 1555 USD za unci, poblíž 10mešíčního minima. Od začátku roku ztratilo víc než 6 %. Nejvyšší hodnoty dosáhlo na podzim roku 2011, kdy se cena vyšplhala nad 1920 USD za unci. Hodnoty poblíž 1550 USD představují silnou rezistenci, od níž se komodita v posledních třech letech dokázala dvakrát odrazit.
Kyperské prodeje
Ke včerejšímu výprodeji krom negativních prognóz přispěla zpráva o nuceném prodeji kyperských zlatých rezerv. Podle propočtů Evropské komise, které se dostaly agentuře Reuters, bude muset ostrovní ekonomika na spolufinancování záchrany svých bank zpeněžit zlaté pruty v hodnotě 523 mil. USD. Celkové rezervy Nikósie podle organizace World Gold Council ke konci února činily 13,9 tuny, takže mají podle současné tržní ceny hodnotu 695 mil. USD.
Samotný objem kyperských rezerv pro trh významné množství nepředstavuje. Investoři se ale obávají, že k prodeji zlata sáhnou i další předlužené ekonomiky jako Portugalsko či Řecko. Strach by měla mírnit dohoda evropských centrálních bank o omezení prodejů zlata, která má zabránit převisům nabídky.
Podle analytika Matthewa Turnera z Macquarie by byl trh těžce zasažen, kdyby se ke zbavení zlata odhodlaly země s velkými rezervami jako Španělsko či Itálie. Kypr je však zvláštní případ, a tak by nemusel znamenat precedent. Stejný názor má James Steel z .
Portugalsko drží 382,5 tuny zlata v hodnotě kolem 15 mld. EUR, Španělsko má v sejfech 281,6 tuny v hodnotě 11 mld. EUR. Itálie je s 2451 tunami čtvrtým největším oficiálním držitelem vzácného kovu. Její rezervy mají hodnotu téměř 100 mld. EUR.
Dohoda centrálních bank z roku 2009 stanoví, že celkové prodeje signatářů v jednom roce nepřesáhnou 400 tun v průběhu pětiletého období. Dokument zahrnuje Evropskou centrální banku a zhruba 20 zemí, včetně Portugalska, Španělska a Řecka.
Prodeje ze strany Kypru by měly být bohatě kompenzovány poptávkou centrálních bank rozvíjejících se ekonomik. Loni přikupovaly Rusko, Turecko, Jižní Korea, Irák a další země. Celkem na trhu pořídily 523 tun zlata.
(Zdroje: MarketWatch, Reuters, CNBC)