Anshul Sehgal a Chris Hussey z diskutovali o posledním vývoji na trzích a v ekonomice. Tu podle nich budou letos ovlivňovat tři významné impulsy: fiskální pramenící z toho, jak je nastaven vládní rozpočet. K tomu již ekonomiku stimuluje monetární politika. A v se domnívají, že letos bude působit také impuls ze strany investic do nových technologií.
Hussey mluvil o tom, že od „počátku osmdesátých let probíhala ve Spojených státech a následně v celém světě „financializace“. Ta měla mimo jiné za důsledek růst valuací akciových trhů, nyní podle experta dochází po dlouhé době k obratu v tomto vývoji, když nové technologie přinášejí opět industrializaci. Tedy jakýsi protipól předchozí financializace.
Hussey to přirovnal k době, kdy se prudce rozvíjela výroba automobilů v oblasti Detroitu a po celém světě jezdily vozy amerických značek. Nyní je obdobou tohoto vývoje mohutná vlna investic do umělé inteligence. V roce 2026 se přitom dá čekat, že investice do umělé inteligence dosáhnou v celé světové ekonomice asi jednoho bilionu dolarů. Většina z toho se přitom týká Spojených států.
„To je další průmyslová vlna. Monetární politika je důležitá, to samé platí o fiskální politice, ale rozhodující budou investice,“ myslí si expert. Růst podle něj bude tedy vysoko, ale bude zřejmě docházet k jevům, jako je pokles podílu mezd na celkových příjmech. To může přinést politické tlaky. AI by přitom měla celkově působit jako dezinflační faktor, ale její dopad bude znatelný v řadě oblastí s mnoha neznámými. Pravděpodobnost recese je podle experta nyní malá, čeká spíše kombinaci rychlejšího růstu a uvolněné monetární politiky. Tedy kombinaci umožněnou právě efekty nových technologií.
K tématu dolaru a zlata Hussey uvedl, že po velké finanční krizi neměly centrální banky příliš mnoho důvodů držet zlato. Vztahy s americkou centrální bankou jim totiž zajišťovaly pomoc ze strany Fedu v případě, že by se dostavily problémy na straně likvidity. Mezinárodní prostředí se ale podle experta od té doby změnilo, pomoc ze strany Spojených států je méně jistá, zahraniční centrální banky se proto zajišťují tím, že opět začaly nakupovat zlato. Uvažují totiž o tom, co by Spojené státy výměnou za pomoc požadovaly a tato situace tak fakticky vede k určité dedolarizaci světové ekonomiky a posunu směrem od americké měny. „V současném světě chcete vlastnit zlato a měď,“ dodal expert.
Významné strukturální změny na dolaru Hussey nečeká, „pokud chcete mít akcie spojené s investicemi do AI, musíte mít dolary.“ Geopolitická situace ale podporuje určitý posun od americké měny. K akciím pak expert zmínil, že pokud skutečně přijde boom investic a technologií, je nutné držet aktiva s nimi spojená, tedy akcie. Ve výsledku by tedy investoři měli držet jak akcie, tak aktiva jako zlato. Tak totiž mohou těžit z růstu a technologického boomu a zároveň jsou zajištěni proti rizikům.
Zlato je výrazně ovlivněno tím, že na trzích se nachází relativně k jeho celkovému objemu jen velmi omezená část, a proto při větších obchodech dochází k výraznému pohybu ceny. Aktuálně na něm ovšem není spekulativní mánie, ale dlouhodobý růstový trend, i když další vývoj nemusí být ani zdaleka takový jako v posledních letech. Mohou přijít i období stagnace. A korekce.