Řada států zvyšuje své zlaté rezervy, Česko však na rozdíl od mnoha jiných zemí své zásoby snížilo. Vyplývá to z nejnovější analýzy Mezinárodního měnového fondu, kterou MMF zpracoval na základě údajů od národních bank. Největší zlaté rezervy mají Spojené státy a Německo.
Česká republika snížila podle analýzy zlaté rezervy o 0,218 tuny. Zásob zlata se dále zbavovala například Kanada, která snížila své rezervy o 0,124 tuny.
Ke konci loňského roku Česká národní banka podle jejího dnešního vyjádření pro ČTK spravovala 11,5 tuny zlata. O rok dříve to bylo 12,4 tuny. "Objem zlatých rezerv v držení ČNB postupně klesá, poněvadž ČNB toto zlato tradičně spotřebovává pro výrobu zlatých mincí pro širokou veřejnost," uvedl Tomáš Zimmermann z tiskového oddělení ČNB.
Rusko v únoru hlásilo setrvalý nárůst rezerv po dobu čtyř měsíců. Přidalo téměř sedm tun a celkově má 976,952 tun zlata.
"Trvalý růst zlatých rezerv národních bank, zvláště v rozvojových zemích, dával zlatu hodnotu, která je ohrožená zlepšujícím se ekonomickým výhledem," řekl Reuters analytik společnosti Shanghai CIFCO Futures Li Ning.
Zlato, které zvyšovalo hodnotu 12 let, letos už přišlo o čtyři procenta své bývalé ceny, a to je podle Reuters důkazem oživující světové ekonomiky.
Turecko zvýšilo zásoby zlata o 5,574 tun na celkových 375,731 tun; měsíční nákup zlata je ale oproti předchozím měsícům nižší.
V únoru zlato nakupovaly i Kazachstán, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kyrgyzstán, Mongolsko a Ukrajina. Například Kazachstán nakoupil 4,914 tun a nyní má celkem 121,670 tun zlata ve svých rezervách. Ale například Indonésie, která zásoby zvýšila o 2,799 tun, má celkem "jen" 75,894 tun.
Nejvíce zlata mají podle MMF ve svých rezervách Spojené státy, a to 8133,5 tun. Po nich následuje Německo s 3391,3 tunami.
Zlato je podle ČNB nevýznamnou a pasivně drženou částí objemu devizových rezerv ČNB, tvoří méně než procento těchto rezerv. Devizové rezervy slouží především k podpoře provádění vlastní měnové a kurzové politiky. Zlato přitom není podle ČNB nejvhodnější nástroj, protože nenese úrok a na druhou stranu jsou s jeho držením spojeny dodatečné náklady například za uskladnění. Samotné operace s devizovými rezervami ČNB ovšem průběžně nezveřejňuje.
S tím částečně souvisel i významnější prodej zlata Českou národní bankou v letech 1997 a 1998. V době těchto prodejů existovaly i obavy, že centrální banky zemí vstupujících do evropské měnové unie mohou po vstupu prodat větší část ze svých zásob zlata. "V té době na trhu převládala psychologie "kdo prodá později, bude v horší situaci", notně podporovaná vývojem cen zlata od počátku 90. let. Proto bylo rozhodnuto zaměnit pasivně spravované zlato za likvidní investice přinášející nezanedbatelný výnos," uvedl Zimmermann. V září 1998 například ČNB prodala 31 tun zlata, za celý rok 1997 to bylo 25 tun.