Nedůvěra vůči centrální bance a obavy ze znehodnocení měny vyvolávají ve více než 12 státech USA tlak na uznání zlatých a stříbrných mincí za zákonné platidlo.
Jako první cenné kovy oficiálně uznal Utah v roce 2011. Arizona by ho podle postoje svých republikánských zákonodárců měla velmi pravděpodobně následovat. Podobný zákon nyní projednávají zastupitelské sbory v Kansasu, Jižní Karolíně a dalších státech unie.
Opatření, podporované hlavně konzervativním hnutím Tea Party, má symbolickou povahu (nákup v supermarketu zatím v Utahu zlatem platit nelze) a odráží spíše rostoucí obavy ohledně budoucnosti dolaru. Podle Lorena Gatche z University of Central Oklahoma se na tom podepsala nekonvenční stimulační opatření Fedu, který v posledních letech skrze nákupy státních a hypotéčních dluhopisů do globálního finančního systému napumpoval kolem 3 bilionů dolarů, čímž značně rozšířil měnovou bázi.
„Legislativa má signalizovat nespokojenost s měnovou politikou a s postupy Bena Bernankeho,“ komentuje Gatch působení šéfa centrální banky, který je v úřadě od roku 2006. Od recese, do níž Spojené státy vstoupily na konci roku 2007, Fed srazil úrokové sazby na minimální hodnoty, poté začal s nákupy dluhopisů, nazývanými kvantitativní uvolňování (QE), s nimiž nepřestal ani po návratu ekonomiky k růstu. V rámci nyní probíhajícího třetího kola QE banka každý měsíc nakupuje cenné papíry za 85 mld. USD. Cílem je stlačit dlouhodobé úrokové míry, podpořit investiční aktivitu, a tím i růst ekonomiky.
Tištění peněz se zatím do inflačních tlaků nijak výrazně nepromítlo. Podle ukazatele preferovaného Fedem spotřebitelské ceny v únoru rostly meziročním tempem 1,3 %, což je pod 2% cílem centrální banky a jen mírně pod stávajícím výnosem desetiletého státního dluhopisu. V 70. a 80. letech přitom Spojené státy zažívaly i 10% inflaci.
Kvůli spekulacím na znehodnocení dolaru zlato od prosince roku 2008 zdražilo o 78 %. Na podzim roku 2011 jeho cena přesáhla 1900 USD za unci. Od té doby vzácný kov zlevnil téměř o 20 %, což by značilo nástup medvědího trhu.
Zákonodárci v Texasu zvažují návrh na ustanovení oficiálního depozitáře na uskladnění prutů v hodnotě přes 1 mld. USD, které se momentálně nachází v trezorech v New Yorku. Víc než 6000 prutů vlastní investiční fond University of Texas. Skladiště by podle návrhu přijímalo zlato k úschově i od veřejnosti a stalo by se základem platebního systému v případě „vážného narušení národního a mezinárodního finančního systému.“
Opatření přijímaná na úrovni jednotlivých států by lidem dala možnost „používat peníze, jejichž nákupní sílu nepodlomí inflace,“ tvrdí Rich Danker z washingtonského spolku American Principles Project, který obhajuje návrat ke zlatému standardu. Ten byl ve Spojených státech zrušen v roce 1971 za prezidenta Richarda Nixona. Do té doby byla hodnota dolaru hmotnostně vyjádřena ve zlatě. Jedna unce měla hodnotu zhruba 35 USD. Přepočteno na současnou cenu zlata dolar od té doby teoreticky ztratil 98 % hodnoty.
Americká ústava, jejíž striktní dodržování je hlavním heslem Tea Party, státům unie zakazuje razit peníze a také přijímat cokoli krom zlatých a stříbrných mincí jako zákonné platidlo. To podle představitelů Tea Party státům otevírá dveře k ustavení zlata jako oficiálního platidla. Legislativní návrh, který nyní prochází sněmovnou v Jižní Karolíně, by jako platidlo uznal mince ražené ve Spojených státech i v zahraničí. Norma přijatá v Utahu se vztahuje jen na americké mince, které zároveň osvobozuje od jakýchkoli daní. Zlato se těží v Utahu i v Arizoně.
Poptávka po stříbrných mincích ražby U.S. Mint v lednu vystoupala na historický rekord a celkový odbyt činil 7,42 mil. uncí. Washingtonská mincovna musela kvůli nedostatku zásob prodej na týden přerušit. V prosinci odbyt činil jen 1,63 mil. uncí. Prodej zlatých mincí v lednu meziměsíčně vzrostl o 84 %.
Kritici podotýkají, že schvalované zákony jsou nepraktické a že jejich zavádění bude velmi obtížené. Zákonodárci v Utahu zatím nepřišli na to, jak umožnit platební styk ve zlatě či stříbře se státními institucemi či jak vzácné kovy integrovat do obchodních transakcí. Hlavním problémem jsou velké výkyvy v cenách obou komodit vyjádřených v dolarech, které přece jen většina Američanů stále akceptuje. Například stříbro za poslední tři měsíce ztratilo 20 % hodnoty.
(Zdroje: Bloomberg, YahooFinance, Fed)