Kypr by mohl potřebovat další peníze na pomoc svému bankovnímu sektoru, do roku 2016 si tak musí obstarat 13 miliard eur. Vyplývá to podle agentur z podkladů Evropské komise a Evropské centrální banky k záchrannému programu pro Kypr. Země proto možná bude prodávat i část svých zlatých rezerv. Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's Ratings Services dnes nicméně zlepšila výhled úvěrového ratingu Kypru.
"Slabé hospodářské vyhlídky by mohly vést k dodatečné potřebě financí na rekapitalizaci bank," píše se v materiálech komise a banky. Německé ministerstvo financí nicméně podle mluvčího vychází z předpokladu, že úroveň zahraniční pomoci zůstane zhruba beze změny.
Celkové finanční potřeby Kypru v období od 2. čtvrtletí letošního roku do 1. čtvrtletí 2016 činí 23 miliard eur. Eurozóna se na této částce bude podílet devíti miliardami eur. Mezinárodní měnový fond (MMF) přidá jednu miliardu a Kypr sám si obstará 13 miliard eur, tvrdí také dokument. Dosud se přitom uvádělo, že ostrovní stát bude muset k mezinárodní pomoci z vlastních zdrojů zajistit skoro šest miliard eur. Ve čtvrtek večer informaci o navýšení kapitálové potřeby Kypru následně potvrdil agentuře DPA i mluvčí tamní vlády. Země podle něho opravdu již potřebuje na záchranu před bankrotem 23 miliard eur.
Kypr musí kvůli záchrannému úvěru rovněž omezit svůj bankovní sektor. Z dokumentů Trojky také vyplývá, že velikost bankovního sektoru již od sjednání úvěru prudce klesla. Dříve prý činila více než pětinásobek kyperské ekonomiky, zatímco nyní činí více než trojnásobek.
Dokument o konečných podmínkách kyperské pomoci by měli v pátek v Dublinu schválit ministři financí eurozóny.
Potřebné peníze i z prodeje zlata
Kypr prodá „přebytečné“ zásoby zlata za přibližně 400 milionů eur, aby pomohl financovat část svého záchranného programu. Vyplývá to z předběžné verze posudku finančních potřeb země, kterou připravila Evropská komise. Tato informace pro žlutý kov znamenala největší propad za 5 měsíců.
„Zpráva, že Kypr bude prodávat zlato byla pro trh velkou ránou,“ uvedl pro Bloomberg komoditní broker Tom Power ze společnosti R.J. O’Brien & Associates. Futures kontrakty s dodáním v červnu v noci klesly o 1,8 procenta na 1 558 dolaru za unci, což je největší propad tohoto nejvíce obchodovaného kontraktu od 2. listopadu loňského roku.
Kypr měl podle informací World Gold Council ke konci března v držení 13,9 tun zlata, jejichž hodnota dosahovala 696,6 milionu dolarů. Mluvčí kyperské centrální banky ale následně celou záležitost dementoval. „Nic takového nastoleno nebylo,“ uvedl Aliki Stylianou. Mluvčí v rozhovoru pro kyperskou státní tiskovou agenturu dále ujistil, že takovýto druh rozhodnutí nepřísluší politikům, ale je na rozhodnutí nezávislé bankovní rady kyperské centrální banky.
Podle předběžného hodnocení finančních potřeb Kypru, které obdržela agentura Reuters, má dalších 600 milionů eur Nikósii v průběhu tří let zajistit zvýšení daně z příjmů podniků a zisků z prodeje kapitálu. Zpráva Trojky počítá také s tím, že vláda ze dvou největších kyperských bank "vysaje" 10,6 miliardy eur, namísto původně plánovaných 5,8 miliardy. Jinými slovy, náklady na záchranu kyperského finančního sektoru se pro majitele účtů v kyperských bankách podle listu Financial Times zvýšily proti prvotnímu návrhu skoro o pět miliard eur.
Vývoji veřejných financí na Kypru ale podle všeho nebudou pomáhat ani další faktory. EU a MMF očekávají, že ekonomika země letos klesne o 8,7 procenta a k růstu by se měla vrátit až v roce 2015.
Lepší výhled od S&P s mnoha „ale“
Agentura Standard & Poor's dnes v noci zlepšila výhled kyperského ratingu z negativního na stabilní. S&P očekává, že vláda jihoevropské země se s mezinárodními věřiteli dohodne na podmínkách záchranného úvěru. Schopnost Nikósie splácet své závazky S&P hodnotí známkou CCC, která se nachází hluboko ve spekulativním pásmu.
„Zlepšení výhledu odráží naše očekávání, že se kyperská vláda dohodne na podmínkách záchranné půjčky až za 10 miliard eur a že právní tranše bude vyplacena včas na to, aby vláda provedla splátku eurobondu, která bude 4. června,“ vysvětluje noční zpráva S&P.
Krátkodobé vyhlídky země ale S&P považuje za obtížné. Předpokládaná redukce bankovního i veřejného sektoru podle ní zřejmě povede k výraznému úbytku pracovních míst, které kromě těchto oblastí zasáhnou i realitní trh a nezaměstnanost. Agentura proto očekává, že kyperská ekonomika v letech 2013 až 2016 klesne zhruba o 20 procent.
Samotná kyperská vláda již před týdnem přiznala, že letos může ekonomiku postihnout hlubší recese, než původně plánovala. „Recese v roce 2013 nemusí být na úrovni 8,7 procenta, jak jsme čekali, ale může dosáhnout až 13 procent,“ uvedl před týdnem mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides. Za důvod hlubšího propadu mluvčí vlády také označil dopady nutných úsporných opatření a restrukturalizaci země.
S&P ale varuje, že takto slabý vývoj ekonomiky může nahlodat politickou podporu potřebnou pro ambiciózní program konsolidace veřejného rozpočtu, což by opět nastolilo otázky ohledně udržitelnosti dluhu země a ohrozilo i současný rating.
(Zdroj: Bloomber, CyBC, ČTK, DPA, FT, S&P)