Nová italská vláda premiéra Enrika Letty složila přísahu do rukou prezidenta Giorgia Napolitana. Jednadvacetičlenný kabinet velké koalice vznikl po dvou měsících od nerozhodných únorových voleb. Chybí v něm jak expremiér Silvio Berlusconi, tak odstupující vůdce levice Pier Luigi Bersani.
Nová italská vláda má 21 ministrů, z toho sedm žen, což je nejvíc v dějinách italské republiky. Šestačtyřicetiletý levicový liberál Letta do kabinetu pozval jak politiky, tak odborníky. Vláda se v pondělí bude v parlamentu ucházet o vyslovení důvěry.
Směs politiků z pravé i levé části politického spektra, doplněnou relativně autonomními technokraty, hlavní italská média přijala vcelku příznivě. Všímají si právě vysokého podílu žen v nové vládě, ale i nízkého průměrného věku členů kabinetu jako celku.
Na koaliční vládě se podílejí Bersaniho a Lettova Demokratická strana, Berlusconiho strana Lid svobody (PdL) a centralistický blok Občanská volba dosavadního šéfa úřednického kabinetu Maria Montiho.
Politická rizika, jimž bude premiér Letta čelit, ale už nastínil blízký spojenec bývalého premiéra Silvia Berlusconiho Renato Brunetta. Ten řekl, že pokud nový premiér ve svém inauguračním projevu neslíbí zrušit nepopulární daň z nemovitostí a vrácení již zaplacené daně za rok 2012, může tato vláda velmi rychle skončit.
Letta by měl o plánech své vlády v pondělí informovat v parlamentu, jehož obě komory budou pak muset vládě vyslovit důvěru. "Pokud se premiér nezaváže přesně k tomuto slibu, v hlasování mu důvěru nedáme," poznamenal Brunetta podle tamního deníku Il Messaggero. Brunetta je členem Berlusconiho PdL.
Únorové předčasné volby v Itálii, která je třetí největší ekonomikou v eurozóně, těsně vyhrála Demokratická strana. Podařilo se jí však získat většinu pouze v dolní komoře a nikoli v Senátu. Na vytvoření životaschopné vlády to nestačilo, proto Bersani se svým pokusem o sestavení vlády neuspěl. Nabídky na vytvoření velké koalice ze strany PdL levice dlouho odmítala, zlom nastal až minulý týden po znovuzvolení prezidenta Giorgia Napolitana, kdy ten pověřil vyjednáváním Lettu. Média připomněla, že jeho strýc je dlouhodobou pravou rukou Silvia Berlusconiho a i z tohoto důvodu se mu s PdL vyjednává lépe.
Ve vládě sice bude formálně hrát prim levice, která má v parlamentu nejsilnější zastoupení, skutečným vítězem povolebních vyjednávání je ale dle komentátorů spíše pravicový expremiér Silvio Berlusconi. Ačkoli sám v kabinetu nezasedne, stane se tento matador italské politické scény vlivnou šedou eminencí. Do čela důležitých ministerstev totiž protlačil své klíčové spolupracovníky a zároveň zabránil tomu, aby ve vládě zasedli jeho největší rivalové.
Berlusconi, kterého po předloňské demisi jeho vlády mnozí odepisovali, se ukázal být zdatným vyjednávačem. Dosáhl toho, že jeho strana Lid svobody (PdL) bude opět ve vládě a bude v ní mít silné slovo. Vicepremiérem a ministrem vnitra se totiž stal předseda PdL Angelino Alfano, pro pravici důležitý post ministra pro reformu ústavy bude zastávat kovaný straník Gaetano Quagliarello. Expremiér navíc dokázal zabránit tomu, aby Letta do vlády jmenoval "silné muže" levice, jakými jsou například bývalí předsedové vlády Massimo D'Alema a Giuliano Amato. Žádný post nezískal ani u veřejnosti populární starosta Florencie Matteo Renzi.
Za výhodu pro Berlusconiho, který je považován za mistrného zákulisního taktika, se považuje i fakt, že většinu ministerských křesel obsadí spíše neznámá jména, odborníci a nestraníci.
Berlusconi nejspíš uspěje s požadavkem na zrušení nepopulární daně z nemovitostí, což byl jeden z jeho hlavních předvolebních slibů. Další osud reforem v této recesí sužované jihoevropské zemi je ale nejistý, a levicový premiér bude muset manévrovat na tenkém ledě, pokud bude chtít vládu udržet, a přitom neztratit voliče. Itálie přitom historicky až tak moc zkušeností s vládami velkých koalic nemá: poslední pokus takovou vládu sestavit skončil koncem 70. let únosem a vraždou křesťanskodemokratického lídra Alda Mora, který padl do rukou Rudých brigád.
Lídr nejsilnější strany vzešlé z únorových voleb Bersani neuspěl. Poté, co se nedokázal prosadit svůj vládní koncept, odchází také z čela své politické strany.
Itálii se sice podařilo vytvořit novou vládu a odvrátit bezprostřední krizi, stále však není vyloučeno, že tamní vláda bude nakonec nucena požádat o finanční pomoc, uvedla dnes ratingová agentura Moody's. Itálie patří k nejzadluženějším zemím Evropy a od poloviny roku 2011 se nachází v hospodářské recesi.
„Nemůžeme ještě vyloučit, že Itálie ve finále požádá o pomoc Evropskou centrální banku a Evropský stabilizační mechanismus (ESM)," uvedl analytik Moody's Dietmar Hornung v rozhovoru pro italský list La Repubblica.
Moody's bude podle Hornunga monitorovat schopnost nové vlády pokračovat v rozsáhlých strukturálních reformách, které Itálie potřebuje k posílení své úvěrové spolehlivosti. Moody's v pátek potvrdila úvěrový rating Itálie na stupni Baa2. Výhled ratingu však zůstává negativní kvůli pokračující hospodářské recesi.
Moody's již v pátek předpověděla, že italská ekonomika se letos propadne o 1,8 procenta namísto dříve předpokládaného poklesu o procento. V příštím roce čeká agentura růst ekonomiky o 0,2 procenta.
(Zdroj: čtk, Reuters, Bloomberg, ANSA)
Dění v povolební Itálii sledujte na Patria.cz:
