Stát by měl prominout solární odvod, pokud je likvidační, říká Nejvyšší správní soud

Stát by měl provozovatelům slunečních elektráren, které ruinuje takzvaný solární odvod, tuto šestadvacetiprocentní daň prominout. Vyplývá to z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS), o kterém o víkendu informovala mluvčí soudu Sylva Dostálová. Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) rozhodnutí přivítaly. 

"Budeme rozsudek analyzovat a ve spolupráci s ministerstvem financí budeme hledat cesty, jak usnesení soudu naplnit," řekla ČTK mluvčí Finanční správy Petra Petlachová. 

"Usnesení soudu potvrdilo naše předchozí stanoviska o likvidačních dopadech solárního odvodu na provozovatele fotovoltaických elektráren," uvedla výkonná ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová. Část investorů díky tomuto posunu bude podle ní moci chránit vložené prostředky do šetrné energetiky. 

NSS se už dříve zabýval problémem firmy, která provozuje elektrárnu v Hulíně a kvůli solárnímu odvodu docházelo k její postupné likvidaci. První senát zvažoval i možnost úpravy výše daně, podle nového usnesení by se však v takovém případě otevřel velmi těžko kontrolovatelný prostor pro libovůli správce daně. Rozšířený senát proto dospěl k závěru, že jediným řešením v takové situaci je institut prominutí daně. 

Šestadvacetiprocentní solární daň v minulosti přezkoumával Ústavní soud a ponechal ji v platnosti. Zároveň ale doporučil zohledňovat, zda odvody v konkrétních případech nemají na podnikatele rdousící efekt. "Členové rozšířeného senátu v usnesení připomněli, že Ústavní soud neshledal zavedení solárního odvodu samo o sobě protiústavním s výhradou, že rdousící efekt odvodu na konkrétního výrobce je nutno ve výjimečných a odůvodněných případech připustit," uvedla Dostálová. 

Desítky solárních firem se likvidační dopad pokoušely doložit v řízeních před finančními orgány a v následných žalobách. Žádná dosud neuspěla, podněty zamítal také Nejvyšší správní soud. Současný verdikt je důležitý jak pro solární firmy, tak pro státní pokladnu. 

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost upozornil, že samotné zavedení odvodu se opírá o chybné výpočty nerespektující zákonem garantované podmínky. "Ekonomiku investic v solární energetice ovlivňuje nejen solární odvod, ale také zrušení daňových prázdnin, povinnost zavést dispečerské řízení či letos zavedení recyklační poplatky," uvedl. A souběhem těchto efektů se podle něj tak dostávají projekty fotovoltaických elektráren nad zákonem garantovanou 15letou návratnost, což může vést až k likvidaci společnosti. 

Největším výrobcem elektrické elektřiny ze slunce v ČR je polostátní ČEZ (514,8 CZK, 0,16%). Firmě patří 13 fotovoltaických elektráren v zemi, z toho čtyři z desítky nejvýkonnějších. Mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier ČTK sdělil, že firma ČEZ vždy respektovala veškerá opatření vyplývající z platné legislativy, která měla za cíl zmírnit dopady podpory obnovitelných zdrojů na ceny elektřiny pro koncové spotřebitele. "Současně jsme s péčí řádného hospodáře například kvalitou servisu a včasnou detekcí poruch optimalizovali produkci elektráren a tím částečně zmírňovali dopady zmíněných odvodů," dodal Schreier. 

 Šestadvacetiprocentní solární daň pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010. Platit měla tři roky. Letos ale Parlament její platnost prodloužil pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2010, s účinností od ledna 2014 ale snížil její sazbu na deset procent.