Česká národní banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,0 %. Pro tento krok, který byl trhem i analytiky očekáván, hlasovali čtyři členové bankovní rady, zatímco tři byli proti. To ukazuje na rozpolcenost uvnitř bankovní rady ohledně potřeby dalšího zpřísňování. Sám Guvernér Aleš Michl navíc na tiskové konferenci uvedl, že dnešní zvýšení sazeb není začátkem nového cyklu, ale pouze doladěním přísnosti měnové politiky.
Zvýšení úrokových sazeb centrální banka zdůvodnila obavou z druhotných dopadů dražších energií, tedy snahou omezit jejich přenos do dalších cen a zabránit růstu inflačních očekávání. Tyto obavy jsou z našeho pohledu oprávněné vzhledem k souběhu zahraničních a domácích inflačních tlaků. Od posledního zasedání zesílily cenové tlaky na trzích s ropou a zemním plynem, zatímco jádrová inflace v říjnu pravděpodobně setrvala nad 3 %.
Jak ale ukazuje výsledek hlasování, situace není černobílá. Nárůst dlouhodobých tržních sazeb totiž zdražuje financování domácností i firem, a část práce tak odvádí za centrální banku. Hospodářský růst navíc zaostává za letní prognózou, byť jeho struktura i nadále silná úvěrová aktivita podniků naznačují, že domácí poptávka zůstává solidní.
Centrální bankéři se rozhodovali na základě nové prognózy. Její vyznění je v zásadě stagflační: na jedné straně vyšší výhled inflace, na druhé straně slabší hospodářský růst. Pro příští rok ČNB očekává podstatně vyšší průměrnou inflaci na úrovni 3,2 % oproti původním 2,5 %. Odhad růstu ekonomiky snížila centrální banka letos z 2,2 % na 1,7 % a pro příští rok z 2,7 % na 2,5 %. S tímto výhledem je konzistentní také vyšší trajektorie úrokových sazeb.
Tento posun makroekonomického výhledu se blíží našemu očekávání. V příštím roce podle nás zrychlí růst cen energií a po letošním výrazném poklesu opět porostou ceny potravin. Jak vysoko inflace vystoupá, bude záviset především na dalším vývoji cen energií. Situace na Blízkém východě sice může po amerických volbách přinést pozitivní otočku, ceny plynu a elektřiny na současných úrovních však inflaci začátkem příštího roku pošlou ke 4 % a v celoročním průměru na 3,4 %.
Bude dnešní krok posledním zpřísněním v řadě? Nejtěsnější možná většina pro dnešní zvýšení sazeb spolu s komentářem guvernéra naznačuje, že ochota bankovní rady pokračovat v utahování měnové politiky je spíše omezená.
Pokud budou domácí cenové tlaky pozvolna odeznívat a ceny energií klesat, další zvýšení sazeb už podle nás nemusí být potřeba. Pokud by ale silná nadále poptávka usnadňovala přenos dražších energií do dalších cen, případně by došlo k dalšímu vyostření blízkovýchodního konfliktu, nelze zpřísnění měnové politiky v průběhu příštího roku vyloučit.