Sotva se cena zlata vzpamatovala ze čtyřletého minima loni v listopadu, začala za poslední měsíc opět klesat. Včera se pohybovala kolem 1148 USD za trojskou unci, cena ale během včerejšího dne nakonec vzrostla a dnes otevírala na téměř 1168 dolarech za trojskou unci. Momentálně však již opět ztrácí. I když neplatí, že by cena zlata klesala přímo úměrně sílícímu dolaru, je zde patrný trend rozvírajících se nůžek. Vzhledem k tomu, že Fedu včera skutečně došla pověstná trpělivost a zvyšování úrokových sazeb je tak ve hře, i když ne v nějak radikální míře, mohl by na zlato, stejně jako i na jiné komodity být vyvíjen tlak. Představitelé australské a novozélandské bankovní skupiny ANZ, jednoho z největších distributorů zlata na světě, i přesto věří v růst ceny zlata až na úroveň 2400 USD za trojskou unci do roku 2030.
Modrá barva znázorňuje vývoj ceny zlata v USD/troj.unci, růžová potom kurz USD/EUR.
Ceny zlata potáhne především Asie, kde by poptávka po zlatě podle ANZ, která do Číny dodala v loňském roce více než 20 % zlatého importu, měla do roku 2030 nejen vzrůst na dvojnásobek, ale zároveň tak vyhnat ceny zlata do rekordních výšin. V zemích Asie, jmenovitě potom nejen v Číně, ale i Indii, Indonésii, Japonsku, Malajsii, Jižní Koreji, Malajsii, na Filipínách, v Singapuru, Thajsku nebo Vietnamu vzrostou nejen nákupy zlata pro investiční účely, ale také poptávka po zlatých špercích anebo jednoduše po ukládání úspor do zlata z kulturních důvodů. Poptávka institucionálních investorů a retailu po zlatě by tak do roku 2030 měla vzrůst z dnešních 2500 metrických tun ročně na 5000 metrických tun ročně. Ceny by tak podle analytiků Warren Hogana and Victora Thianpiriya měly pokořit hranici 2000 USD za trojskou unci do roku 2025.
Podle World Gold Council je to právě Čína, která společně s Indií vykazuje z celosvětového hlediska největší poptávku po zlatě v objemu 900 až 1000 tun ročně a to za každou zemi zvlášť. WGC očekává, že centrální banky pak nakoupí nejméně 400 tun. Podle hlavního ekonoma ANZ Hogana bude zvyšující se poptávka po zlatě poháněna růstem příjmů právě v Asijském regionu. Jak ANZ uvedla, pokud se cesta Číny k otevřenější ekonomice zkomplikuje a globální ekonomická nestabilita bude pokračovat, cena zlata by se mohla vyšplhat dokonce až na 3 230 USD.
Do rezerv světových vlád přibylo v roce 2014 více než 470 tun zlata, což je podle WGC druhý největší nárůst za posledních 50 let. Na rozdíl od opačného trendu, kdy od 80. let 20. století centrální banky zlato po dvě dekády hlavně prodávaly, v posledních pěti letech banky zlaté rezervy navyšovaly.
Zdroj: Bloomberg