Býčí trh trvá už šest let a lidé se tak starají o to, jak se připravit na medvěda. Určitě ne tak, jak si myslí. Obvykle se totiž dopouštíme dvou hlavních finančních chyb. První z nich je nedostatečné spoření a druhou je snaha o predikci trhu. Namísto pohybů sem a tam bychom si tedy měli budovat portfolio, které je odolné vůči každému počasí. Pak se můžeme dočkat i toho, že nám medvědí trh vadit nebude, protože nám otevře možnosti k zajímavým nákupům. Ale pokud měníme své portfolio kvůli tomu, že věříme v příchod medvědího trhu, téměř vždy na tom proděláme.
Terrance Odean z Haas School of Business na základě svého výzkumu tvrdí, že lidé obvykle nakupují a prodávají akcie ve špatnou dobu. To znamená, že prodávají akcie před jejich dalším růstem a kupují ty, které si vedou hůře než tituly prodané. Jedna z jeho analýz ukazuje, že investoři si ve snaze načasovat trh vedli hůře, než kdyby házeli šipky na terč. Ukazuje to i na hlavní problém s přípravami na medvědí trh. Nejsme prostě schopni správně odhadnout, kdy trh dosáhl svého vrcholu, a když akcie oslabí, máme tendenci k panickým prodejům. Ty ovšem přicházejí v době, kdy bychom už měli kupovat.
John Schott, který dříve pracoval jako psychiatr a nyní pracuje v Steinberg Global Asset Management, říká: „Hlavní emocí investorů během býčího trhu je hamižnost. Když se trh otočí, přichází strach a pocit viny.“ Lidé podle něj značně přeceňují svou schopnost čelit poklesu cen akcií, protože „panika paralyzuje část mozku, která je zodpovědná za racionální jednání a plánování“. V dnešní době je tento problém obzvláště palčivý, protože lidé se spálili při kolapsu trhu v letech 2000 a 2008. Mají hluboce zakořeněný strach, že se jim to stane znovu. Mnozí z nich tak ani neprofitovali z rally, ke které došlo po roce 2009.
Lze se tedy na medvědí trh nějak připravit? Odpovědí může být diverzifikované portfolio. Akcie v něm zajišťují zisky v dobrých časech a dluhopisy omezují ztráty v časech zlých. Investor by si tedy měl vytvořit portfolio složené z akcií i dluhopisů a pak by od něj měl dát ruce pryč. Je také nutno otestovat si vlastní toleranci k riziku a podle ní namíchat akcie, dluhopisy a hotovost.
Jak lze ale odolat impulsům k časování trhu? Odean tvrdí, že nejlepší je přestat trh sledovat a namísto toho se zaměřit na to, kdy budeme své peníze potřebovat. To, co budeme potřebovat v několika následujících letech, musí být chráněno před poklesem, a tudíž musí ležet v krátkodobých dluhopisech či nástrojích peněžního trhu. Peníze, které potřebujeme až později, investujeme do akcií a dalších aktiv, jejichž ceny mohou růst rychleji. Někdy se používá hrubé pravidlo, které říká, že podíl dluhopisů by měl odpovídat vašemu věku. Podle některých názorů by ale akcie měly tvořit větší podíl, než toto pravidlo napovídá, protože lidé se dožívají stále vyššího věku.
Pro investory, kteří prostě s obchodováním přestat nemohou, má Odean radu: „Vezměte 90 % svých prostředků a ty dejte do indexového fondu. Pak vezměte zbylých 10 % a s těmi si hrajte tak dlouho, dokud to jde.“ A nakonec tu je ještě jedna rada: Medvědí trh představuje pro dlouhodobé investory velké plus. Lidé, kteří pravidelně spoří, by se měli radovat z toho, že ceny akcií klesnou o 30 či 40 %. Mají příležitost nakoupit velmi levně, zatímco historie ukazuje, že se ceny nakonec vždy vzpamatují. Namísto prodejů by tak lidé během propadů měli nakupovat. Lehce se to říká, ale těžko provádí.
Graf ukazuje sérii býčích a medvědích trhů od roku 1940. Vyznačena je i celková návratnost dosažená během dané periody. Medvědí trh je definován jako pokles cen akcií převyšující 20 %. Při posledním propadu trh ztratil 53,8 %, zatímco poslední býčí trh dosud přinesl růst indexu DJIA o 172,7 %:
Zdroj: WSJ