Filmové pobídky generují v České republice ročně objem audiovizuální produkce kolem 5 miliard Kč. Stát přitom investuje do pobídek 800 milionů korun. S Ludmilou Claussovou, vedoucí státní agentury Czech Film Commission, která do České republiky láká zahraniční filmové produkce, si Patria Online exkluzivně povídala o tom, co její práce obnáší a jaké jsou přínosy audiovizuální produkce pro Českou republiku.
Patria Online: Co má Film Commission v ČR za úkol?
Hlavně propagaci a marketing ČR jako atraktivní filmové destinace směrem k filmovým profesionálům. Dále slouží jako kontaktní a informační místo pro filmaře, kteří tu chtějí natáčet, dává jim informace, které sahají od pobídek přes lokace, proces povolení natáčení, filmovou infrastrukturu, až po vhodné kontakty na místní dodavatele nejen filmových služeb – spravujeme rozsáhlou databázi firem a filmových profesionálů). Jsme takový miniaturní CzechInvest ryze jen pro filmový průmysl. Czech Film Commission hraje také úlohu prostředníka v komunikaci mezi filmaři a úřady a kultivuje prostředí pro audiovizuální produkci.
Patria Online: Jak funguje a jaký statut má Filmová komise pro získávání filmových produkcí ze zahraničí?
Czech Film Commission je oficiální národní filmová kancelář, která podporuje audiovizuální produkci v České republice. Byla založena z iniciativy Asociace producentů v roce 2004 v rámci neziskové organizace Česká filmová komora, o.p.s. Od ledna 2013 je součástí příspěvkové organizace Ministerstva kultury, Národního filmového archivu.
Zahraniční producenty oslovujeme v rámci filmových festivalů a trhů – např. v Los Angeles, Cannes, Berlíně a Londýně. Často nás vyhledají a osloví sami, poskytujeme jim informace a kontakty, které potřebují, jsme jim k dispozici radou a doporučením, vždy s cílem, aby se rozhodli, že svůj projekt natočí právě u nás. A aby bylo jejich natáčení v ČR úspěšné, musí tu mít odpovídající podmínky. I to je součást našeho poslání: Czech Film Commission aktivně pracuje na zlepšení podmínek natáčení v ČR na národní i regionální úrovni se snahou docílit stabilní a vstřícné filmařského prostředí, které je schopné konkurovat ostatním zemím. Dosahujeme toho skrze změny v legislativě, prezentaci přínosů natáčení a budováním sítě kontaktů, aby se urychlila komunikace mezi filmaři a státní správou.
Patria Online: Filmová kancelář, to je český vynález nebo něco, co najdou filmaři i v jiných zemích?
Filmových komisí a kanceláří je po celém světě víc než 1 000 a některé existují už i 40-50 let, zejména v USA. Jsou to v našem sektoru zcela běžné instituce, které producenti vyhledávají, pokud potřebují informace a asistenci v určitém regionu. Jsou zakládané a financované vládami na národní, regionální nebo komunální úrovni a mají za úkol lákat do oblasti své působnosti audiovizuální aktivity. Je obecně známo, že film a televize jsou zajímavý byznys, který má pro hostitelskou zemi řadu přínosů, navíc je to průmysl velmi globální a velmi snadno migruje bez potřeby výstavby náročné „hard“ infrastruktury. Země po celém světě se proto snaží filmové produkce přilákat a udržet.
Patria Online: Čím pomáhá Komise konkrétně ekonomice ČR?
Náš přínos není přímo vyčíslitelný a přímá úměra mezi naší činností a objemem produkce je těžko prokazatelná. To je výsledek souhry několika faktorů, což jsou: filmové pobídky, kvalitní filmová infrastruktura a profesionální filmové štáby, které ČR dlouhodobě nabízí, k tomu velká škála různorodých lokací a nad tím Czech Film Commission, která to vše propaguje a zprostředkovává zahraničním klientům. Komise tedy zejména přispívá k tomu, aby se o ČR a její nabídce vědělo, aby byla na mapě producentů a investorů po celém světě, a samozřejmě dělá i vše proto, aby v ČR nacházeli vstřícné, „film friendly“ prostředí.
Natáčení před Rudolfinem. Zdroj: Czech Film Commission
Patria Online: Pokud bychom měli přínosy filmové produkce převést do čísel, jak by statistiky vypadaly?
Objem audiovizuální produkce v ČR v roce 2014 generovaný pobídkami vyčíslila společnost KPMG v analýze pro Státní fond kinematografie na 4,9 miliard Kč. Po zahrnutí multiplikačního efektu (spotřeba v odvětvích navázaných na filmovou produkci) byl spočítán přínos pro veřejné rozpočty 2,2 mld. Kč, tj. 2,75krát více než byly výdaje na pobídky (ty činily 800 mil. Kč). Roční zaměstnanost (tj. plné pracovní úvazky vytížené díky filmovému průmyslu) odpovídá při těchto číslech 8 570 plných pracovních úvazků.
Společnost KPMG kalkulovala také efekt filmové produkce na cestovní ruch a zjistila, že při filmové produkci odpovídající úrovni roku 2014 by byl celkový příjem do státního rozpočtu ze spotřeby příchozích turistů v ČR cca 1,4 mld. Kč. Počet plných pracovních úvazků by v důsledku zvýšení objemu cestovního ruchu vzrostl o 5 159 pracovních míst.
Patria Online: Jak pobídky pro filmovou produkci fungují?
Pobídka má formu vratky, která je podmíněná ekonomickou spotřebou v České republice. Filmové pobídky spravuje Státní fond kinematografie a vypláceny jsou až ukončení produkce v České republice. Jsou kalkulovány na základě již vynaložených nákladů a v zásadě se tak jedná o slevu na již proběhlé spotřebě. Vláda pobídky zavedla v roce 2010, s velkým zpožděním po mnoha jiných zemích, bylo to ve chvíli, kdy roční objem zahraniční produkce u nás byl pouhých 700 milionů korun, což byl propad o 85% (!) ve srovnání s roky 2002-2003, těsně předtím než naše konkurence začala se zaváděním pobídek. Pokud jsme tedy chtěli náš velmi kvalitní filmový průmysl udržet, a s ním tenkrát i cca 5 000 pracovních míst, bylo třeba pobídky také zavést. To se stalo v roce 2010 a od té chvíle má u nás zahraniční produkce opět stoupající tendenci a roční objem se nyní pohybuje kolem 3 mld. Kč. Od roku 2008, kdy byl obrat zahraniční produkce vůbec nejnižší (705 mil. Kč) se jedná o nárůst více než čtyřnásobný.
Patria Online: Kdo s vámi chce nejvíce spolupracovat (stát, kraje, města, organizace, firmy, zahraniční společnosti…)
Zájem o naši činnost a spolupráci s námi mají logicky české produkční společnosti, kterým naše činnost přináší obchodní příležitosti. Partnerem v komunikaci s nimi je nám Asociace producentů v audiovizi (APA), která sdružuje určitě více než devadesát procent všech domácích produkčních společností. O spolupráci by měl mít ale zájem v první řadě stát, protože naše činnost přivádí do ČR investice a ty generují daňové a jiné příjmy pro státní pokladnu. Díky přechodu pod příspěvkovou organizaci Národní filmový archiv v roce 2013 je CFC stabilně financovaná Ministerstvem kultury. Od založení v roce 2004 je to velký skok, protože se podařilo přesvědčit český stát o významu filmového sektoru jako takového a film commission se stala součástí vládní organizace.
Nicméně příspěvek státu na naši činnost je nedostačující a neodpovídající ročnímu objemu filmové produkce, který se pohybuje v řádu několika miliard. Nestandardní bylo i založení Czech Film Commission z iniciativy producentů a ne vlády – což by byl normální postup všude jinde na světě. Nicméně po 11 letech naší existence se poměry stabilizují a dostáváme se na úroveň jiných filmařsky vyspělých zemí.
Dekorace postavená v ČR pro seriál Borgia. Zdroj:Barrandov Studios
Patria Online: O jaké lokace, lidi, obory, mají zahraniční producenti zájem? A kdo investuje v ČR na základě pobídek nejvíce?
Nelze říct, že by byl vyloženě zájem o konkrétní místa. Jde vždy o motivy, které se hledají. Jednou se jedná o Paříž 18. století, jindy se hledá Rusko 50. let nebo zase lokace pro dětský fantazy film. Lokační manažeři pak prozkoumávají svoje archivy nebo objíždějí ČR a hledají lokace, které tvůrčímu záměru nejlépe odpovídají. Nepřijde producent a neřekne, chci konkrétně tyto lokace v Praze nebo Krumlově, pokud nemá scénář vyloženě na ně napsaný.
Co se oborů týče, zahraniční producenti se vždy snaží zaměstnat co nejvíce místního štábu a ze zahraničí dovézt jen vedoucí tvůrčích složek jako jsou režiséři, kameramani, filmoví architekti, kostýmní výtvarníci, zvukoví designéři atd. Všichni ostatní se najímají lokálně. Poměr zahraničního štábu k českému je běžně 20 % zahraniční, 80 % čeští členové štábu. Pokud bych měla některé obory jmenovat, tak skvělé jméno má ve světě naše stavba dekorací, filmoví architekti, kameramani, zvukaři nebo třeba kaskadéři.
Patria Online: Magnetem pro investice filmařů je ale podle všeho stále Praha…
To, že většina zejména zahraničních produkcí koncentruje své natáčení do Prahy, souvisí zejména s tím, že Praha velkou řadu všech možných motivů nabízí, ale také je to již tradične centrum české filmové produkce – nachází se zde ateliéry, sídla produkčních společností, postprodukčních společností a veškerá potřebná infrastruktura. Jsou tu na výběr hotely všech kategorií a, úroveň služeb obecně je vysoká.
Patria Online: Kdo na základě filmových pobídek v tuzemsku investuje nejvíce?
Nejvíce na základě pobídek investují zahraniční producenti, v poslední době to byly zejména velkorozpočtové televizní seriály, které se tu natáčely třeba i po dobu tří let (Crossing Lines, Borgia, The Musketeers), ale i několik velkých filmových projektů jako například Child 44, Unlocked a letos Underwold 5 či The Zookeepers Wife. Pobídky jsou ale otevřené i českým filmům, které o ně pravidelně žádají.
Z průměrně 60-70 ročních žádostí bývá cca polovina od českých producentů. Co do objemu útraty je poměr jiný, cca 75 % tvoří zahraniční a 25 % česká produkce.
Patria Online: Je systém filmových pobídek v ČR nastaven dobře?
Díky pobídkám se nám podařilo přilákat filmové produkce po propadu mezi léty 2003-2009 (kdy pobídky zaváděly jiné země) částečně zpět a roční obrat zahraniční filmové produkce se blíží svým dřívějším hodnotám. Pobídky tedy plní splnily svou úlohu – vrátit ČR ztracenou konkurenceschopnost. Pobídkový systém měl dosud jednu nevýhodu v tom, že se do něj dalo hlásit jen jednou ročně (výzva pro podávání žádostí byla vyhlašována v lednu) a jeho rozpočet se často schválil až v prosinci roku předchozího, což je z hlediska plánování filmové produkce nepraktické a systém tak byl pro producenty nejistý a nepružný. Často proto dali přednost jiným zemím. Plánovaná novela zákona, kterou už schválila vláda a je nyní v parlamentu, by měla pobídkový systém celoročně otevřít a Českou republiku by tak podle všech indikací měl čekat ještě větší nárůst zahraniční produkce než doposud.
Patria Online: Kolik průměrně utratí filmaři, když získají pobídku v ČR?
Je těžké zprůměrovat útratu. Jsou projekty jako například americký Underworld 5, které tu utratí přes 750 milionů, ale i spousta menších evropských produkcí s nižší útratou. České filmy průměrně utráceji 20-30 mil. Kč. V evidenčním seznamu Státního fondu kinematografie je v současnosti celkem 66 projektů, které budou žádat o pobídku a nahlásili útratu v ČR ve výši celkem 6,8 miliardy korun. Z hlediska pobídek je požadavek na útratu minimálně 15 milionů korun pro celovečerní film, 10 milionů za epizodu hraného seriálu a 3 miliony korun pro dokumentární film.