Prezidenti zemí visegrádské čtyřky (V4) a Chorvatska se shodli na potřebě posílit v souvislosti se stávající migrační krizí ochranu vnějších hranic Evropské unie. Po dvoudenním setkání prezidentů ČR, Maďarska, Polska, Slovenska a Chorvatska v Balatonfüredu to řekl maďarský prezident János Áder. Podle českého prezidenta Miloše Zemana unie dosud neprokázala schopnost ochrany svých hranic.
"Věřím, že přijmeme daleko rozhodnější opatření, než tomu bylo v minulosti. Evropská unie zatím prokázala nulovou schopnost zabezpečit své vnější hranice," uvedl Zeman na tiskové konferenci.
Podle hlavy českého státu uprchlíci porušují stávající azylová pravidla EU. "Povinností uprchlíka je v první bezpečné zemi, což nemusí být členská země Evropská unie, požádat o azyl, který buď dostane, nebo je vyhoštěn. Lze říci, že všichni uprchlíci z toho hlediska porušují zákon," řekl Zeman, podle kterého by se neměl zveličovat podíl opravdových uprchlíků a Syřanů, jež utíkají před válkou, na celkovém počtu migrantů.
"Ochrana hranic EU se musí posílit. Musíme zavést (účinnou) kontrolu vstupu do EU," uvedl před novináři Áder, jehož země spolu s Chorvatskem čelí náporu migrantů.
Prezidenti pěti států se podle Ádera shodli v tom, že záchytné tábory pro žadatele o azyl mají vznikat již v Turecku, přes které se běženci do Evropy do značné míry dostávají. "EU musí zajistit více zdrojů na tyto tábory, aby lidé v těchto táborech měli nejenom potraviny, ale i odpovídající zdravotní péči a možnost vzdělávání," řekl Áder.
Maďarský prezident rovněž zmínil ekonomické důvody migrace a bezpečnostní rizika, která z přílivu uprchlíku prý hrozí Evropě. "Významná část migrantů pochází ze zemí, kde není občanská válka. Tito lidé přicházejí za lepším životem hlavně do západní Evropy. Mezi přicházejícími (migranty) mohou být i takoví, kteří nepřicházejí ve snaze zachránit se před válkou, ale představují bezpečnostní riziko pro Evropskou unii," řekl.
Slovenský prezident Andrej Kiska uvedl, že hlavy států by měly v otázce migrační krize přispívat ve svých zemích k uklidnění situace. "Naši lidé se bojí neznámého. Žel, i v důsledku předvolebních bojů rétorika některých politiků využívá atmosféru strachu," řekl Kiska, který tento týden kritizoval vládu premiéra Roberta Fica za údajně nedostatečnou solidaritu při řešení migrační krize.
Téma uprchlíků narušilo jednotu členských států EU. Zatímco Česko, Maďarsko a Slovensko se vyslovily proti kvótám na přerozdělování běženců, Polsko v září na schůzce ministrů vnitra EU na rozdíl od zbylých visegrádských partnerů hlasovalo pro dělbu 120.000 žadatelů o azyl.
Polský prezident Andrzej Duda řekl, že EU musí mít společnou migrační politiku a že v této otázce musí evropské společenství vystupovat jednotně. Navzdory rozdílnému postoji středoevropských zemí ohledně kvót polský prezident očekává, že spolupráce v rámci V4 bude pokračovat.
Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová uvedla, že EU by měla projevit solidaritu i vůči nečlenským zemím Makedonii a Srbsku, které uprchlíci využívají na své cestě dále do západní Evropy. "Tato migrační krize by neměla zpomalit proces rozšiřování EU," řekla. EU by se podle ní měla zaměřit na kontrolu hranic Řecka s Tureckem, přes kterou se mnoho uprchlíků v stávající migrační krizi dostává na území EU.
Prezidenti na summitu hovořili také o energetice a o ochraně klimatu před prosincovou konferenci OSN na toto téma. "Chtěl bych upozornit, že Evropa se na celkovém znečisťování podílí deseti až 12 procenty. Je tedy zbytečné, aby se veškerá pozornost soustředila na Evropskou unii a zanedbaly se ostatní země. Shodli jsme se i v tom, že každá země má právo samostatně si volit svůj energetický mix. Poláci mají zájem na využívání uhelných zásob, Česká republika naopak preferuje jadernou energii," řekl Zeman.
Hlavy států na summitu hovořily také o plánech na rozšíření plynovodu Nord Stream, který do Německa přepravuje ruský plyn po dně Baltského moře. "Plynovod Nord Stream 2 ohrožuje bezpečnost Ukrajiny. V případe jeho realizace Rusko může jednoduchým způsobem vydírat Ukrajinu. Z tohoto problému se může stát závažný bezpečnostní problém pro Ukrajinu," uvedl Andrej Kiska. S kolegy se prý shodl v tom, že téma rozšíření plynovodu je politickým rozhodnutím.
Nové potrubí by obešlo nejen Ukrajinu, s níž se Rusko dostalo opakovaně do sporu kvůli dodávkách plynu, ale i země střední Evropy. Ty by v budoucnu přišly o výnosy z poplatků za tranzit zemního plynu z Ruska do západní Evropy.
Zdroj: ČTK, RTRS