Propad cen ropy, který jen od počátku roku přesáhl 20 procent hodnoty, děsí ekonomiky, které jsou na příjmech z její produkce závislé, ale i kupříkladu akciové tradery. Pád cen černého zlata by však právě letos mohl mít znepokojivý vliv i na geopolitickou stabilitu. Nízké ceny komodit by mohly jen zhoršit stávající napětí a konflikty na Blízkém a Středním východě, ale i veřejné protesty v Latinské Americe nebo stávky zaměstnanců v afrických zemích bohatých na přírodní zdroje.
Takto alespoň politická rizika spojená s nízkými cenami komodit vnímá globální konzultantská společnost zabývající se politickými riziky Verisk Maplecroft a navíc varuje, že právě levné komodity budou letos pro investory hlavním motorem politických rizik jejich hlavních světových producentů v Africe nebo Latinské Americe. Rostoucí mezinárodní hrozba jménem Islámský stát společně s napětím mezi Saudskou Arábií a Íránem, které eskalovalo hned na počátku tohoto roku, jsou potom jakýmisi předními násobiteli geopolitických rizik.
Ceny ropy se propadají kvůli nekončícímu přebytku na trhu na úrovně nevídané za posledních 13 let. Ve čtvrtek se cena ropy Brent pohybuje dokonce pod 28 dolary za barel, cena americké WTI mírně nad touto úrovní, nicméně v noci se právě cena severoamerické ropy propadla i pod 27 dolarů za barel. Ruský rubl krvácí a Venezuela, která o víkendu oznámila stav ekonomické nouze, se marně dožaduje mimořádného zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu. Krvácejí i ceny dalších komodit, zvláště pak kovů, které padaly celý rok a stále se klesají na další mnohaletá minima. Z tržní vřavy dokázalo zatím těžit snad jen zlato, které se v prvním letošním týdnu a opět i dnes dokázalo přehoupnout přes 1100 dolarů za trojskou unci.
Saudsko-íránský spor a Islámský stát
I již první týden roku 2016 varovala, že pokračující trend velice nízkých cen komodit by mohl zhoršit vlnu napětí a konfliktů na Středním a Blízkém východě. Právě to je oblast, které konflikty rozhodně nejsou cizí. Ačkoliv většina zemí z tohoto regionu zůstala v roce minulém proti poltickým rizikům odolná čím dál tím nižším cenám ropy navzdory, v roce 2016 by právě levné černé zlato a ekonomické problémy, které tato situace pro ropné producenty sebou přináší, mohly vést k eskalaci napětí v regionu.
Nejsou to však jen náboženské neshody, ale i ropa, která hraje klíčovou roli ve sporech Saudské Arábie a Íránu. Nepřátelství těchto dvou zemí sahá daleko dále než jen k roztržce, kterou hned na samém počátku roku vyvolala poprava prominentního šíitského duchovního. Jádrem sporu možná bude spíše fakt, že Saudská Arábie je hlavním světovým producentem ropy a bude ze strany Íránu muset čelit rostoucí konkurenci poté, co v pondělí OSN oznámila, že Teherán dodržel podmínky jaderné dohody, kterou v červenci uzavřel se světovými mocnosti. Zrušení sankcí mimo jiné na íránský ropný vývoz je tak na spadnutí a do šesti měsíců lze očekávat zvýšení exportu ropy z Íránu až o půl milionu barelů denně. Boj o podíl na trhu mimo jiné stojí za novým přístupem OPECu ke globálnímu trhu ve smyslu „ať si každý produkuje, kolik chce“ a to bez ohledu na prudký propad cen černého zlata.
Je to právě i strach z další íránské ropy, který jí táhne od začátku týdne dolů. Přerušení diplomatických styků mezi Íránem a Saudskou Arábií by mohlo navíc narušit jakési politické status quo v Perském zálivu a vést k eskalaci kupříkladu konfliktu v Jemenu. Zhoršení spolupráce na regionální úrovni přináší mimo jiné i hrozbu omezení schopnosti koordinace produkce a dodávek ropy, která by v konečném důsledku mohla podpořit další cenový propad černé komodity.
Nejen Sýrii a Irák, ale i celý svět navíc ohrožuje teroristické hnutí, které si říká Islámský stát. Již tak komplikovanou situaci v Sýrii, která evidentně vyžaduje řešení na mezinárodní úrovni, neulehčí další rozpory zemí v regionu. Na přelomu roku se na Středním Východě začala množit obvinění v souvislosti s černým zlatem a nákupy této komodity právě od ISISu, který konkrétně z ropy generuje velkou část svých příjmů. Taková tvrzení však jen přilévají olej do ohně a znemožňují najít řešení situace v Sýrii na nejen regionální úrovni. Například Moskva po sestřelení ruského letounu Tureckem trvala na tom, že ISIS pašuje do Turecka ropu. Mezi Ruskem a Evropou navíc stále panuje napětí nejen kvůli ruské podpoře syrského prezidenta Assada, ale i Ukrajině.
Latinskoamerická korupce
Konec komoditního boomu zasadil tvrdou ránu rozmařilosti dvou největších latinskoamerických ekonomik Brazílii a Argentině a největšímu producentovi ropy v region, kterým je Venezuela. Politický obrázek Brazílie a Venezuely se jeví jako čím dál tím méně stabilní. Venezuelský prezident Maduro vyhlásil ekonomický stav nouze a nadále marně žádá OPEC o mimořádné zasedání, které by zastavilo volný pád cen černého zlata. Krachující ekonomiky navíc markantně snižují popularitu lpolitických lídrů.
V případě Brazílie, která se z pozice ekonomického tygra dostala do situace hospodářství na pokraji kolapsu, navíc zhoršení ekonomického zdraví vede i k mnoha obviněním z korupce, kterým se nevyhnula ani tamní prezidentka Rousseff. Proces žaloby prezidentky pravděpodobně nebude úspěšný, může ale vést k legislativnímu chaosu v zemi a zabránit přijetí fiskálních opatření, která by pomohla obnovit důvěru investorů v Brazílii. Politické protesty by tak v zemi samby mohly pokračovat i letos a eskalovat před letními Olympijskými hrami v Riu de Janeiru.
Africké stávky
Těžební průmysl představuje v některých afrických zemích klíčového zaměstnavatele. Kupříkladu jihoafrická Botswana je zcela závislá na těžbě diamantů nebo produkci velkého množství mědi a uhlí. Propad cen červeného kovu se silně podepsal i na ekonomice Zambie, které právě měď přináší většinu zahraničních zisků. Rušení pracovních míst v souvislosti s propadem cen komodit by mohlo ve státech, jako jsou Střední Afrika, Súdán, Keňa, Etiopie, Jižní Afrika, Nigérie nebo Demokratická republika Kongo, vést nejen k množení stávek, ale i společenskému neklidu. Kupříkladu v Jižní Africe by k násilným stávkám v dolech nedošlo poprvé. V roce 2014 zaměstnanci hlavních producentů platiny , Imapala Platinum a vydrželi stávkovat rekordních 5 měsíců, než přistoupili na nižší než původně požadované navýšení mezd.
Zdroj: BBG, CNBC