Podle evropského práva je možné předávat osobní údaje Evropanů mimo území EU, například kvůli byznysu na internetu, jen za poměrně striktních podmínek. Mezi oběma břehy Atlantiku však existují tradiční vazby, takže se USA a EU dohodly na bližší spolupráci. Evropské komise tak před více než patnácti lety vyjednala s USA smlouvu, tzv. Bezpečný přístav, která předávání údajů do USA usnadnila. Tuto smlouvu však loni zrušil Soudní dvůr EU (podrobně jsme o tématu psali na Patrii loni).
Soudní dvůr EU v zásadě prohlásil, že dohoda o Bezpečném přístavu je neplatná, protože soukromé společnosti se sice podle dohody s USA zavazují, že budou dodržovat jisté standardy soukromí, nicméně podobné garance se nevztahují na americké tajné služby. Po skandálu vyvolaném bývalým pracovníkem amerických tajných služeb Edwardem Snowdenem se totiž ukázalo, že osobní údaje Evropanů možná nejsou v USA dostatečně chráněné proti zneužití. Soudní dvůr EU tedy loni zrušil Bezpečný přístav, který je nyní nahrazen Štítem soukromí.
Nový Štít soukromí
Vyjednávání s USA za EU vedla česká komisařka Věra Jourová, která mohla v únoru letošního roku oznámit úspěch v jednáních. V dubnu se k dohodě vyjádřil Evropský parlament a postup přijetí rozhodnutí formálně dokončila za EU Evropská komise, když nyní přijala rozhodnutí o provedení dohody s USA.
Štít mezi EU a USA na ochranu soukromí je založen na několika zásadách:
- Ministerstvo obchodu USA bude pravidelně posuzovat, zda se americké společnosti skutečně řídí pravidly ochrany osobních údajů, jak byly dohodnuty.
- Americká vláda přislíbila, že přístup tajných služeb k údajům Evropanů bude podléhat větší kontrole a vzniknou nové mechanizmy právní ochrany přístupné pro Evropany přímo v USA. Vznikla tak funkce ombudsmana v rámci Ministerstva zahraničních věcí USA.
- Evropané budou moci využít několik nových mechanismů pro řešení sporů, pokud se budou cítit poškozeni. Budou se moci obrátit na orgány pro ochranu osobních údajů ve svém domovském státě, které ve spolupráci s americkou Federální obchodní komisí dohlédnou na to, aby stížnosti byly vyřešeny. Poslední možností bude rozhodčí řízení, případně v oblasti národní bezpečnosti to bude zmíněný ombudsman.
- Evropská komise a Ministerstvo obchodu USA budou provádět pravidelný přezkum celého rámce Štítu soukromí.
Jak bude vlastně celý proces fungovat? Obdobně jako dříve. Americké společnosti se budou hlásit u Ministerstva obchodu USA, které je zařadí na speciální seznam a bude kontrolovat, zda tyto společnosti splňují všechny podmínky ochrany osobních údajů dle pravidel EU, resp. pravidel dohodnutých s USA. Tyto společnosti následně budou moci získávat osobní údaje Evropanů za snadnějších podmínek.
Ostatní způsoby předávání osobních údajů do USA zůstávají i nadále použitelné. Jedná se například o standardní smluvní doložky („Standard Contractual Clauses“) nebo závazná podniková pravidla („Binding Corporate Rules“). Další možností, jak předávat údaje do USA, je vyžádat si příslušné povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů. To však již vyžaduje podání speciální žádosti.
Co bude dál?
Štít soukromí byl v červenci oznámen členským státům EU, a vstoupil tak v platnost. Ministerstvo obchodu USA začne štít uvádět do provozu a americké společnosti se začínají na celý proces již připravovat, protože od 1. srpna se budou moci nechat zapsat na zmíněný seznam.
Celá problematika předávání osobních údajů do USA však zřejmě rozhodnutím o Štítu soukromí nekončí. Štít totiž již stihl zkritizovat například Evropský inspektor ochrany údajů Giovanni Buttarelli nebo i Evropský parlament. V Irsku navíc probíhá další závažná kauza, která předávání údajů do USA znovu vystavuje kritice.
K samotnému Štítu soukromí se v červenci ještě vyjádří Pracovní skupina článku 29 (poradní orgán Evropské komise) a bude zajímavé vidět, jak na novou konstrukci předávání osobních údajů do USA tento odborný orgán pohlíží.