Aktualizováno Evropský průmysl po silném listopadovém výsledku v prosinci trochu zvolnil své tempo a rostl meziročně o 2 %. V souladu s naším prvním odhadem byl také revidován lehce dolů výsledek HDP v eurozóně za čtvrtý kvartál (na 0,4 % mezikvartálně / 1,7 % meziročně). Žádnou revoluci ale nová čísla nepřinášejí.
Z velkých evropských ekonomik se dařilo ke konci uplynulého roku nejvíce Španělsku (3 % meziročně) a Německu (1,8 %). Z pasti relativně nízkého růstu se naopak v uplynulém roce zatím úplně nedostala Itálie a Francie. Obě dvě země v roce 2016 rostly dál tempem okolo 1 %, i když úplný závěr roku byl o něco lepší. Když odhlédneme od Polska, tak ke konci roku 2016 lehce zpomalil celý středoevropský region včetně české ekonomiky.
Začátek roku 2017 by se měl nést v podobném duchu. Očekáváme, že v prvním kvartále ekonomika eurozóny poroste tempem okolo 0,4 % (mezikvartálně) a za celý rok 2017 pak o 1,6 %. Ukazují na to slušné výsledky řady předstihových indikátorů, a to nejen v jádru eurozóny kolem Německa. Nálada v průmyslu šla v posledních měsících vzhůru poměrně rychle právě v problematické Itálii a Francii. Také prosincové výsledky italského a francouzského průmyslu nevypadají vůbec špatně - italský průmysl rostl v prosinci nejrychleji za posledních šest let (6,6 % meziročně).
Hlavní komplikací pro dobré ekonomické vyhlídky v tomto roce může být opět politika. Nabitý volební kalendář (Nizozemí, Francie, Německo), start jednání o brexitu a nedořešené problémy italských bank a řeckého dluhu mohou ve finále tlumit investiční aktivitu podniků nejen v eurozóně, ale i ve střední Evropě. I proto zatím ECB nebude na čísla reagovat a nebude uvažovat o zkrácení politiky QE. A také proto nelze čekat, že by čísla pozitivně ocenilo euro.
