Státní dluh se v prvním pololetí zvýšil o zhruba 175 miliard korun na 1,789 bilionu Kč. Za růstem je prodej státních dluhopisů, které ministerstvo financí prodávalo na trhu za výhodných podmínek. Cílem bylo zajistit si finanční rezervu nebo refinancovat část dluhu výhodněji. Na každého Čecha tak připadá dluh zhruba 169.000 Kč. Proti konci března se dluh téměř nezměnil.
MF upozornilo, že se mu daří i po ukončení devizových intervencí České národní banky prodávat státní dluhopisy za záporný výnos s dobou do splatnosti až pět let. "Celkově tak MF za první pololetí získalo emisí státních pokladničních poukázek a střednědobých státních dluhopisů za záporný výnos více než jednu miliardu korun," uvedl úřad. Záporný výnos znamená, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčují peníze.
MF uvedlo, že díky těmto příjmům získalo peníze, které umožnily posílit výdajové priority vlády. "Od 1. července 2017 tak mohlo dojít ke zvýšení služebních tarifů příslušníků bezpečnostních sborů o deset procent, ke zvýšení platových tarifů zaměstnanců v kultuře a nepedagogických pracovníků ve školství o 9,4 procenta či sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách o 23 procent," uvedl ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Zároveň se ministerstvo zaměřilo ve druhém čtvrtletí na prodlužování doby splatnosti vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. MF tak ve druhém čtvrtletí vydalo na trhu střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy za 22,8 miliardy korun s průměrnou dobou do splatnosti 9,6 roku, což růst o 4,6 roku proti předchozímu čtvrtletí. Za celé první pololetí MF vydalo dluhopisy za 127,6 miliardy korun při průměrném výnosu 0,05 procenta.
V květnu uvedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO), že na konci roku bude státní dluh stejný jako na konci loňského roku, tedy 1,613 bilionu korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.