Růst čínské ekonomiky ve 3. čtvrtletí zpomalil na 6,8 procenta

Tempo růstu čínské ekonomiky ve třetím čtvrtletí podle očekávání zpomalilo na 6,8 procenta z 6,9 procenta v předchozí kvartálu. Růst zbrzdily snahy vlády dostat pod kontrolu realitní trh a snížit dluhová rizika. Maloobchodní tržby a vývoz však zůstávají silné. Uvedl to dnes čínský statistický úřad.

Čínská vláda si klade za cíl dosáhnout letos růstu hrubého domácího produktu nejméně o 6,5 procenta. Loňský růst Číny činil 6,7 procenta a byl nejslabší za 26 let. Mezinárodní měnový fond očekává, že čínská ekonomika letos vzroste rovněž o 6,7 procenta. MMF v letošním roce již dvakrát zlepšil prognózu pro Čínu s odvoláním na vysoké výdaje vlády.

Proti předchozím třem měsícům HDP stoupl o 1,7 procenta po zvýšení o 1,8 procenta ve druhém čtvrtletí. Údaj za duben až červen byl revidován směrem vzhůru z původních 1,7 procenta.

Analytici očekávají mírné zpomalení růstu HDP kvůli očekávanému snížení investic do nemovitostí a výstavby, protože stále více měst se snaží zchladit rostoucí ceny bydlení. Vládní kampaň proti rizikovějším úvěrům pak zvyšuje náklady na úvěry. V realitním sektoru zpomalil růst nové výstavby. Prodej realit v září poprvé za dva a půl roku klesl.

Investoři však upozorňují, že růst čínské ekonomiky navzdory zpomalení zůstává silný, hlavně díky oživení některých dřívějších problémových průmyslových odvětví, jako produkce ocele. Zvyšují se rovněž státní investice, jejich růst byl v září vyšší než růst investic soukromého sektoru. Na druhé straně to však také vyvolává obavy z rostoucí role státu v ekonomice.

Čína v roce 2010 předstihla Japonsko a stala se druhou největší ekonomikou světa za Spojenými státy. Hospodářský růst v Číně však v posledních letech zpomaloval. Podílela se na tom snaha vlády o snížení závislosti čínské ekonomiky na exportu a na investicích a o zajištění stabilnější hospodářské expanze, která by se opírala o spotřebitelské výdaje.